RYTÍŘ V BRNĚNÍ

RYTÍŘ V BRNĚNÍ

Stojíš jak rytíř v brnění
Bojuješ, kde ti řeknou, že máš bojovat..
Vidíš, co ti ukážou úzkým průzorem tvé přilby.
Věříš tomu, co ti umožní si myslet…

Tíha a tvrdost brnění ti nedovolí se pohybovat, otáčet, rozhlížet se s lehkostí.
Tvé tělo bolí..
Tvá duše bolí..
Ale ty se je snažíš umlčet.
Musíš šetřit své síly do své služby.

Rozhodl ses přece sloužit.
Bojovat cizí boje za cizí vítězství.

Pokud bys viděl víc, než ti umožňují vidět,
možná bys v sobě našel sílu odporu
a použil ji pro sebe.

Ale to není v zájmu tvých pánů.

Odhodil bys brnění a konečně se utkal s jediným nepřítelem,
kterého máš stále v patách..
Kterého ale nechceš vidět, před kterým se hlavně chráníš..

Nechceš holýma rukama bojovat s devítihlavým drakem
svých strachů a obav..

Raději svou "odvahu" nasměruješ do boje za cizí zájmy.

Je to vlastně bezpečnější, i když v tom boji zahyne tvé tělo.

V boji s tvým drakem bude bojovat tvá duše.
Je to mnohem těžší boj.

Jenže duše v cizích bojích umírá dřív než tělo.
Tělo ho jen následuje.

Duše, která přijme s odvahou všechny stránky života,
ta se posílí a posílí tak i tělo.
Už se nedá zotročil a oslepit.
Není ochotná obětovat se za cizí pravdy.

Kdo zná jména těch rytířů, kteří položili život za zájmy pánů?

Ale Honzu, který zabil draka a dostal princeznu a půl království,
toho zná každé malé dítě..