AMRIT

AMRIT

Včera jsem dostala zásah vlnou nespravedlnosti..
Zalila mě celou, natekla mi do duše, stáhla mě na dno...

Šok vystřídala nostalgie a rezignace.
Úplná ztráta energie.
Chvíle, kdy jsem neměla sílu plavat na hladinu.

Tak jsem se rozhlédla.
Na dně to nebylo tak zlé.
Když jsem zůstala v klidu
začal usedat i kal, který jsem kolem sebe vířila.

Napsala jsem své pocity.
Myšlenky dostaly podobu a začal přicházet klid.

Hověla jsem si na svém dně,
rozmazlovala své tělo
a čekala na příliv síly..

V tom okamžiku ke mně přilétl zlatý paprsek
Zachytil má slova. Vycítil mou slabost..
S laskavostí anděla podal mi ruku a vynesl mě do nebes.

Můžeš se na to podívat shora...
Podívej.... vidíš?
Jak je to malé... Jak malý význam to má...
Jak jedna vlnka střídá druhou
Když se srazí, tak voda vystříkne a za chvíli zase běží dál..

Amrit se zlatými vlasy, můj anděl spásy..
Zasvítil svým světlem do mých temnot.
Zahřál mě svým teplem.
Pomohl mi najít moji cestu..

Je krásné mít své anděly.
Děkuji AMRIT