O mně

Radost. Všichni si umíme představit pocit, kterému říkáme "radost". Nevznikne polemika jako u slova "štěstí". V mém vnímání je to stupeň na stupnici stavu mysli a emocí. Příjemný stav, kdy se bavíme, užíváme si, jsme v pohodě. Radost vídáme nejčastěji u malých dětí. Zjevně to je naše původní nastavení, se kterým jsme přišli na svět. U dospělých už radost vidíme spíše jako důsledek nějakého úspěchu, nebo dočasného vypnutí sebekontroly. Kam se ta radost po cestě životem ztrácí?

Asi nás napadne odpověď. Mám moc práce..... Mám starosti s rodiči, partnerem, dětmi, kolegy Jsem nemocný.... Nemám práci, peníze..... Cítím se nemilovaný, opuštěný, neschopný, unavený... Radost - ano, jistě - na chvíli, kdy na tohle všechno zapomenu, se umím radovat ..... ale potom zase zpět do reality. Zbičován starostmi, bolestmi, stále v kruhu opakujících se bitev, se někdo z nás zastaví a říká si PROČ? Co se to děje s mým životem? Takhle to přece nechci.

Tohle zastavení je možná první vědomý okamžik, který nám umožní pojmenovat přítomnost. Jak daleko jsme na naší stupnici od pocitu radosti? Jestli je naše "PROČ" hodně hlasité, začneme hledat odpovědi a cesty, jak se vrátit zpět - zpět k radosti.

Po této cestě jsem se také vydala a začala nacházet odpovědi. Přečetla jsem mnoho knih, prošla si řadou terapií a kurzů, potkala spoustu úžasných lidí a učitelů.

Sdělení, že jsem si sama vytvořila svoji realitu, mě nejprve popudilo - TAKHLE jsem to JÁ přece NIKDY nechtěla.... Ale po chvíli mi s úlevou došlo - jestli jsem odpovědná za tohle JÁ, potom to taky JÁ mohu změnit.

Naučila jsem se používat způsoby a techniky jak začít měnit svůj život podle mých představ. Něco se dařilo okamžitě a snadno. Zvláště ty malé, ne příliš důležité věci. A byla a je to opravdu zábava. To, na čem mi ale záleželo, už tak snadno nešlo. Měla jsem pocit, že ve mně bydlí ještě někdo, kdo mi mé záměry kazí. Sabotoval mé úsilí a stále mě srážel zpět.

Hledala jsem tedy sabotéra. Díky pomoci, které se mi dostalo, se z hlubin podvědomí začaly vynořovat staré příběhy, dávno nastřádané emoce, názory, které se vzaly bůh ví odkud... Sabotér mi na moji snahu změnit něco k lepšímu odpovídal palbou vnitřních pocitů, které mi dokonale podrážely nohy.

Na konci cesty určitě nejsem - sabotér má v oceánu mého podvědomí jistě pěkný arzenál zbraní. Přesto už má ve mně - ne soupeře, ale vděčného příjemce. Každý špatný pocit, každá "pecka mezi oči"  ukáže na zamčenou truhlu, která potřebuje otevřít a vyprázdnit.

Tato změna způsobila, že jsem přestala stát na místě, přestala se točit v kruhu beznaděje.  Už se umím ladit na frekvenci radosti a na té vysílat i přijímat. A je to pěkný program. Však si ho taky vymýšlím Já a  Vesmír.

PROČ JSEM SE ROZHODLA BÝT PRŮVODCEM NA CESTĚ NÁVRATU K RADOSTI

a zprostředkovávat ostatním svoji zkušenost při práci s vlastním myšlením a podvědomím?
Protože tato moje myšlenka a aktivita z toho vyplývající může ZMĚNIT SVĚT
Dobře - tak kousek světa .... :)
ale to stačí - každý může změnit kousek a potom ho bude kus.

CO TO TEDY DĚLÁM?

Z čeho vycházím?
Proč se zaměřuji na změnu myšlení?
....vezmu to od lesa.....

"Neexistuje nic než energie" Albert Einstein

ENERGIE JE NEZNIČITELNÁ, ALE MŮŽE MĚNIT SVOU PODOBU

VŠE JE ENERGIE S RŮZNOU INTENZITOU - VIBRACÍ

POMALEJŠÍ VIBRACE
způsobují, že můžeme energetický vír vidět, cítit ho, dotýkat se ho - díky jeho hustotě.
Voda - vidíme ji, cítíme ji, dotýkáme se jí
tričko - vidíme ho, cítíme ho, dotýkáme se ho

ENERGETICKÁ POLE
SE VZÁJEMNĚ OVLIVŇUJÍ A ZPŮSOBUJÍ ZMĚNY

Voda v nádobě a suché tričko
Při vzájemném působení:
Voda z nádoby zmizí. Vodu v tričku už nevidíme, nemůžeme ji nabrat do dlaně, ale cítíme ji stále.
Suché tričko se stane mokrým tričkem.
Tričko je těžké, studené, nepříliš použitelné.
Obě energetická pole změnila své vlastnosti.
(ale jen dočasně - protože tu máme jiné energie)

ENERGETICKÁ POLE S VYŠŠÍ VIBRACÍ

už je nevidíme nebo se jich nemůžeme dotknout, ale cítíme je, vnímáme je

teplo, světlo, zvuk, vzduch

Teplo, vzduch změní mokré tričko na suché.
Chlad změní vodu na led
Zvuk dokáže rozříznout i sklo.
Světlo dá život rostlině.
Vzduch umí odnést i střechu domu

Tyto nehmatatelné vysokovibrační energie ovlivňují nízkovibrační energetická pole a PŘEMĚŇUJÍ JE.

ENERGETICKÁ POLE S NEJVYŠŠÍ VIBRACÍ

lidské myšlenky, emoce, city

nevidíme je - nemůžeme se jich dotknout - ale cítíme je - a jak....

Jak by vzniklo tričko, nádoba na vodu, dům nebo střecha, pokud by nebyla přeměněna vysokovibrační energie lidské myšlenky na vytvoření energie s nízkou vibrací - hmotu?

Co vedlo lidské myšlenky k tomu, aby přeměnily svou energii na dům?
Byl za tím pocit?
Byla za tím emoce?

Pocit chladu, horka, nepohodlí,.....?
Potřeba chránit se před nebezpečím, vytvořit si soukromí,....?

A TO JE ONO.

Naše emoce a naše pocity, naše myšlenky jsou tím prvotním a nejvyšším energetickým polem, které vytváří a mění energetická pole jiná.

Ne každá myšlenka, pocit a emoce tvoří to, co si přejeme vědomě.
Obrovské množství myšlenek, pocitů a emocí se skrývá v našem nevědomí.
Kdysi nám třeba sloužily. Nebo někomu jinému. Ale dnes jsou už přítěží a brzdí nás.

Jenže často o těchto myšlenkách vůbec nevíme, nebo je tušíme prostřednictvím svých emocí a pocitů, a nebo dostáváme pěkné lekce z nízkoenergetického vibračního pole - které jsem si takto vytvořili - něco v hmotě nám chybí, nebo nepříjemně přebývá....

Aby nám nekazily vlastní myšlenky naše tvoření - přeměňování energií, je třeba je z nevědomí vytáhnout a vědomě je převibrovat.

To, co dělám se svými klienty, je, že jim pomáhám otevírat dveře k těmto energetickým polím s informačním poselstvím, které jim neslouží, aby vznikla možnost dát jim informace jiné.

Abychom využili potenciálu, kterým jsme, k tvoření toho, co chceme a ne toho, co nechceme.