KNIHA ŽIVOTA

Naše každodenní realita
nám pomáhá porozumět
nám samotným.

Ohlédnutí zpátky.
Naše vztahy.
To, co jsme prožívali
a v nějaké podobě stále prožíváme.

To vše je jako kniha o nás,
kterou si sami píšeme
a kterou bychom si měli také číst.

Je škoda, jak málo ji čteme....

DEMOKRACIEEE

Slovo demokracie nás provází celým životem.
Vyvolává v nás pocit spravedlnosti.
Svobodné vyjádření vůle lidu.
Vláda lidu dle rozhodnutí většiny.

Vznešená myšlenka,
která končí přesně tam,
kde začala…

V naší vlastní mysli.

Jestli jsme ochotní sebereflexe,
musíme sami sobě přiznat,
jak se cítíme,

CÍL

Nejvíc trápení v životě přináší pocit,
že se ti něco nedaří tak,
jak jsi chtěla.
Jak bys potřebovala.

Přes všechnu snahu…
Vloženou energii…
Ústupky…

Nejde to.
Nevychází to.

Ten pravý důvod našeho trápení
však může být,
že se zaměřujeme na CÍL.

KRÁLOVNA

Být KRÁLOVNA

Už ne služka
Už ne princezna
Už ne osamělá panovnice

To byl cíl mé cesty zrání.

Nechala jsem si vytvořit obrázek sebe,
kde jsem
KRÁLOVNA

A když se na něj dívám,
přikrášlený štětcem ďáblíka,
který umí tak krásně lichotit..

PLAVBA DO NOVÉHO ROKU

Už se zase blíží ta noc,
která odstartuje nový rok
a ten starý pošle do minulosti.

Jako vždy se chystám ohlédnout zpět
za uplynulým časem
a napsat si nějaké poselství.

Rok 2025 byl pro mě rokem klidu a pohody.

Moje loďka tiše plula

ODKLÁDÁNÍ

Život se odehrává pomalu a v tichosti.

Podívej se ven,
jak právě teď příroda odpočívá.

Drží svou sílu v kořenech.
Čeká na své jarní probuzení.
A potom dle přírodních zákonů
přijde doba růstu.

Jen člověk má zapnutý program
pořád někam spěchat, něco hledat,
něco "důležitého" dělat. ...

KDY BUDE LÍP

Rozdělují nás různé názory a různé pohledy na svět.

Vznikají nesmiřitelné tábory,
které se navzájem napadají,
a přitom mají mnoho společného..

Každý věří, že právě on má pravdu,
že ten druhý je hloupý, ovlivněný nebo nebezpečný.

Tohle napětí tu bylo vždy,
ale v posledních letech proniká hluboko do našich osobních vztahů....

ŠTĚSTÍ JAKO DROGA

Možná patřím ještě k té šťastné generaci,
která dokázala mít radost z maličkostí.

Pamatuji si nadšení z trička s obrázkem,
z prvních džínů,
z jízdního kola.
Vzpomínky, které mě dodnes hřejí.

Dnešní děti je mít nebudou.
Žijí v přebytku.
Mají neomezené možnosti.
A paradoxně právě to v nich vyvolává pocit nedostatku....

TSUNAMI

Nazýváš to tsunami,
Ale to jsem já - Bůh.
Proud mé energie,
který se dere skrze tebe.

Toužíš ho krotit.
Omezovat.
Usměrňovat.

A přitom mě žádáš,
ať skrze tebe tvořím.

Nabízíš se do mých služeb,
ale stále odmítáš uznat dokonalost sebe.

Zpochybňuješ mé dílo ...

SAMETOVÝ SVĚT

Vytvořila jsem si
sametový svět.

Místo měkké, hladké, hřejivé, příjemné a krásné.

Vedla k němu cesta plná výmolů a oklik.

Kdyby byla rovná,
možná bych nepoznala jeho hodnotu.

Možná bych si ho tolik nevážila.

Ze sametového světa
se mi nechce ven.

ČAS NEJISTOTY

Čas, kdy včera už bylo a zítra teprve bude..
Čas, ve kterém se neděje nic z toho, co znám.
Čas, tápání v nejistotě.

Vidím, slyším, cítím, že v něm nejsem sama.

Není se kam vrátit.

Co bylo, musím odložit.

Svléknout se ze svého starého já.

SVOBODA VE VZTAHU

Svoboda byla vždy mým velkým tématem.
Vychovaná k sebevědomí a sebeobraně..
Vyrůstající v touze uvolnit se a odevzdat se..

Touha k někomu patřit..

Strach, že budu uvězněná ve vztahu,
ve kterém mi nebude dobře..

Přání dát s důvěrou svoji svobodu
a současně obava o ni přijít.....