BLOUDĚNÍ

BLOUDĚNÍ

Najednou mám pocit, že jsem se hluboce mýlila..
Ještě to neumím uchopit..
Ještě to nevidím zřetelně..
Jen si chci uchovat energii tohoto probouzení..

Kdysi jsem lásku hledala..
Potom jsem ji dávala..
A teď je čas jí být.

Jenže od slov k tomu stavu je dlouhá cesta..
I když je to vlastně jen malý posun ve vnímání..

Jako bych to zahlédla a zase se to skrylo..
Ale touha a zvědavost už živí to semínko.

Stále rostu.
Stále začínám na své cestě k lásce.
Každý den znovu.

Prosekávám se pralesy své nespokojenosti.
Džunglemi zrad a zklamání všech žen světa.

Nevím, jestli jsem už aspoň v půlce cesty
nebo se blížím k cíli..
Zatím jen bloudím..

Stále mě odrazují a zahánějí větve, které mě švihají do tváří..
Stále mám potřebu couvat a chránit se.

Ale už jsem to zahlédla..
Paprsek světla, ke kterému mířím..

Tak prosím o pomoc..
.. abych tu cestu konečně našla..