CHCI I NECHCI
CHCI I NECHCI
Muž vyprávěl své přítelkyni příběh, který četl v knize,
o tom, jak se žena zamilovala do úspěšného fotbalisty,
a jakmile spolu žili, nejvíc jí vadilo právě to,
že je fotbalista. Všechno to, co je s tím spojené.
Byl často pryč. Věnoval spoustu energie fotbalu.
Byl známou osobností.
Tentýž muž říkal své přítelkyni, jak je moc rád,
že ona je dospělá, samostatná, soběstačná,..
že nedělá s ničím problém, nechává ho být takovým, jakým je..
Jaká je to úleva po tom, co zažíval v minulosti.
Za nějaký čas však muž vyčítá této své přítelkyni:
Ty mě nepotřebuješ. Cítím se sám jako nikdy s nikým jiným.
Ty jsi spokojená s těmi svými činnostmi a zájmy,
ale mě tvoje činnosti a zájmy vadí, rozčilují mě, nesouhlasím s nimi..
Asi tu paralelu s příběhem ženy fotbalisty nezahlédl.
Proč byla žena fotbalisty najednou nespokojená,
přestože získala to, co si přála?
Ozvala se v ní další potřeba. Další její CHCI.
Dej mi svůj čas, péči, pozornost, ochranu,...
Volání malé holčičky po mámě nebo tátovi..
Touha po nenasycené lásce z dětství.
Co bychom řekli ženě fotbalisty?
Už jsi dospělá.
Nemůžeš současně chtít fotbalistu a nechtít, aby byl fotbalistou.
Tohle CHCI I NECHCI zničí všechno.
Když přestane být fotbalistou, nebude pro tebe tou kvalitou, která tě k němu přivedla. Přestane tě zajímat.
Když zůstane fotbalistou, a ty zůstaneš vyžadující a potřebující holčičkou, vztah bude plný konfliktů a jednoho dne se rozpadne.
On, aby byl úspěšný fotbalista, musel na sobě dlouho a tvrdě pracovat. Musel vyrůst z malého kluka s rozbitými koleny ve velkého úspěšného muže. Kdyby se teď toho všeho vzdal kvůli tobě, co by z něho zbylo? Kam by se ztratila jeho radost? Ztratil by sebe. Kým by byl?
Teď je řada na tobě, abys začala na sobě pracovat. Vyrostla z malé holčičky a jejích potřeb v ženu, která doplní svého muže. Nechá ho růst a sama vedle něj roste.
To je dospělost. Změnit, co změnit mohu. Přijmout, co změnit nemohu. Místo nespokojenosti tvořit spokojenost.
Uvidí i muž, který najednou vyčítá své dospělé, samostatné, soběstačné, spokojené a vyrovnané
přítelkyni tu těžkou práci, která za tím vším stojí?
Bude ji chtít změnit v tu, která potřebuje, je závislá, spokojená, jen když... ?
Uvědomí si svoji snahu ji zformovat do toho, co tak dobře zná z modelů svých vztahů od dětství?
Pochopí, proč se ona nemůže vrátit zpět?
Co bychom řekli tomuto muži?
Asi totéž, co ženě fotbalisty.
Nemůžeš současně chtít i nechtít.
Je čas dospět. Změnit, co změnit mohu. Přijmout, co změnit nemohu. Místo nespokojenosti tvořit spokojenost.
CHCI I NECHCI
je jak jeden krok dopředu a jeden krok zpátky..
Není to pohyb směřující k růstu.
Dostáváme spoustu indicií a spoustu možností na naší cestě životem, abychom mohli vyrůst do spokojenosti.
Dokud nepochopíme, přijde další příležitost.
Tahle malá úvaha je jednou z nich.
