CHCI MÍT KLID

CHCI MÍT KLID

Chci mít klid
a proto jsem mnohokrát v životě popřel sám sebe
a upřednostnil přání jiného..
Ustoupil jsem, abych měl klid...

Ale ten pocit, který zůstal ve mně, nebyl klid.
Zůstal tam jako tříska zabodnutá v kůži..

Za nějaký čas jsem byl přinucen udělat další krok,
který byl proti mé vůli a proti mému dobrému pocitu..

Ale, abych měl klid, znovu jsem ten krok udělal..

A později jsem si zvykl upozaďovat sebe,
své pocity, svá přání a práva..

Můj prostor se stal prostorem pro vůli jiného.

A tak přicházely další a další situace,
a prostor pro moji svobodnou vůli se stále zužoval...

Tříska pod kůží se zanítila a bolela..

Bolest to už není klid.
To je důsledek dlouhodobé neharmonie.

Bolest ve vztahu, bolest fyzická, bolest psychická...

Bolest je to, co v nás probudí pud sebezáchovy.

Přichází krize, která nese změnu.
Konflikty, rozchody, nemoci a zhroucení...

V této chvíli hledáme pomoc a objevujeme,
kam nás touha po klidu zavedla..

Každé popření sebe sama v zájmu čehokoli,
co necítím jako mé, jasné, hluboké,
pro mě naprosto dobré řešení,

není cesta do klidu,
ale rezignace směřující ke krizi.

Pokud se tedy nyní rozhoduješ,
jestli udělat něco jen proto, abys měl klid...

zvaž, jestli bude snadné se vrátit k sobě..
do stavu, ve kterém jsi teď, kdy se rozhoduješ..

Jestli následky tvé rezignace
jsou opravdu to, co si přeješ.

Jestli jsi připravený na úkor sebe a svého pocitu,
upřednostnit zájmy jiných..

Tohle tvé rozhodnutí vypovídá o tom,
kdo jsi..

Jestli jsi sebevědomý, moudrý člověk,
který má klid a rozvahu v sobě..

Nebo jsi rezignovaný, poslušný člověk,
který pro touhu po klidu
odevzdá sám sebe.