DUCHA-PŘÍTOMNOST

DUCHA-PŘÍTOMNOST

Být duchapřítomný,
znamená být bdělý, vnímat,
udržovat pozornost
v přítomnosti..

Držet kormidlo
a sledovat horizont,
reagovat na poryvy větru,
vlnu zleva, mělčinu,
útesy a ostrov zprava ..

Vše se objevuje samo..
Neplánujeme to,
není to závislé na našich přáních,
tužbách ani potřebách..

Jen reagujeme..

Pokud jsme duchem přítomní,
jsme schopní reagovat..

Pokud jsme myšlenkami někde jinde,
vítr, proud, vlny, útesy a mělčiny
rozhodují o nás bez nás..

Staneme se obětí okolností..

Jsme unášeni
a možná ani to nevnímáme,
dokud nás do přítomnosti
nevrátí náraz, krize, problém..

Naše touha
mít vítr zprava a ne zleva,
mít přístav blíž, než je,
mít mělčinu hlubší a útesy zrušit,
je směšná..

Přesto se necháváme unášet vlastními představami..
Přesto se necháváme unášet vlastním nesouhlasem..

Zahazujeme příležitost
být duchem přítomní teď a tady
a užít si jízdy..

Jen reagovat na to, co je,
tak, aby jízda byla plynulá, bezpečná,
zábavná a radostná..

Využít větru, proudu a mělčin,
ostrovů i útesů..

Těšit se, co přinese nový záliv,
přístav či změna počasí..

DUCHA-PŘÍTOMNOST
je podmínka pro žití života..

Protože život je tu i bez nás..

ŽIVOT SE DĚJE SÁM..

Buďme u toho..

Buďme
DUCHEM PŘÍTOMNÍ