INFORMACE

INFORMACE

Jsme přijímači informací.

Informace přijímáme myslí a srdcem.

Informace, které přijímáme myslí,
slyšíme, čteme, vidíme, cítíme dotekem, čichem, chutí, ..
některým z našich fyzických smyslů.

Informace, které přijímáme srdcem,
cítíme..
Nějaký vnitřní pocit nás naviguje. Intuice. Instinkt. Přesvědčení.
Mimosmyslově vnímáme.

My lidé víc důvěřujeme svým fyzickým smyslům.
Zvířata se spoléhají mnohem víc než my na svou intuici.

My, když se chceme dostat do cílové destinace,
potřebujeme vidět ukazatele, mapu, slyšet navigaci, ...

Ptáci prostě letí. Ryby prostě plavou. Zvířata prostě běží.
A vědí kudy kam. Cítí to. Jejich instinkt je vede.

My svým pocitům nedůvěřujeme.
Naučili jsme se spoléhat na informace, které dostáváme zvenčí.

Proto, když hledáme cestu do cílové destinace,
potřebujeme informace, které někdo zpracoval.
Označil cestu ukazateli.
Nakreslil mapu.
Sestrojil navigaci.

Samozřejmě důvěřujeme těm informacím.
I když i my máme zkušenost, že nás navigace vede občas špatně.
Ale nevidíme v tom úmysl nás zmást.
Chybička se vloudí.
Je to tak pohodlné, že příště tu navigaci použijeme zase.

Stejně postupujeme s mnoha jinými informacemi.
Přijímáme je, užíváme je, nepředpokládáme, že by nás chtěl někdo zmást. I když se občas ukáže nějaká nesrovnalost, přejdeme to. Chybička se vloudí. Hlavně, že to je pohodlné a vyhovuje nám to.

Funguje to tak pěkně, že pokud nás někdo bude chtít zmást,
podaří se mu to.
Předloží nám pohodlné informace a my je přijmeme.
A jestli se chybička vloudí, odpustíme.
Protože přece chceme věřit, že jsme si vybrali dobře.

Jestliže se ozve intuice, naše nebo někoho jiného,
mávneme nad tím rukou..
odvoláme se na realitu, kterou svými fyzickými smysly vnímáme.

Z informace se tak stává cenný artikl.
Šikovně předložená informace má cenu vyšší než zlatý poklad.

Informace, kterou většina lidí přijme, je povede tam,
kam si předkladatel informace přeje.

Kdo předkládá informace,
ten má moc nad davem.

Nad člověkem, který už zapomněl důvěřovat své intuici.

Ale možná ten dav přestane odpouštět chybičky.
Začne si jich všímat. Ztratí slepou důvěru.

Možná začne v panice bloudit.
Chvíli se bude bát a nebude si vědět rady.

A možná jen proto, aby se znovu oživila jeho schopnost
vnímat srdcem. Cítit. Číst mimo své fyzické smysly.
Napojovat se na informační energetické pole.

A brzy začne svým pocitům i důvěřovat. Ověří si jejich pravdivost.

Tak jako ptáci, ryby, zvířata... prostě bude vědět kudy kam.

A informacemi už nebude tak snadné zmást dav.
Dav pozná, pocítí, bude vědět své..

A ..
.... právě tam, právě teď jdeme ....