INFORMAČNÍ GULÁŠ

INFORMAČNÍ GULÁŠ

Doba plná protichůdných zpráv..
Emocemi ochucená..
A ty si máš vybrat,
z čeho uvaříš svůj informační guláš...

Samozřejmě chceš kvalitu..
Tak vybíráš pečlivě ingredience..

Z toho zdroje, z tamtoho zdroje..
Tomu věřím, ten vypadá solidně
a tomu nevěřím, ten nevypadá solidně..

Jako by ty zdroje na tom nebyly jinak..
I oni vaří svůj informační guláš
z nějakých, pro ně dostupných, ingrediencí..

A tak bychom mohli dojít až k otázce,
jestli bylo první vejce nebo slepice..

Je to až zoufalá představa,
že žádná informace nemusí být pravdivá..

Však také patrně 🙂 není.
Kvantová fyzika prokazuje iluzi hmoty.
Matrix z jedniček a nul..

Ale je to tak složitá představa,
že ji raději zastrčíme zpátky do knihovny.

A tak si vybíráme ty jednodušší ingredience pro náš guláš..

Všude čteme, vidíme a slyšíme, jak právě tohle koření je úplně nejlepší...
To chci... To nejlepší musím mít..
A tak koupím a přidám do svého guláše...

A pak se kolem mihne informace..
To nejlepší koření je naopak nebezpečné pro zdraví..

Ale kdo to říká?
Píše se o tom na nějakém divném serveru, a kdo to je?
Toho nikdo nezná.
Jakýsi nýmand mi nebude tady říkat, že krmím sebe a svou rodinu jedovatým kořením!
Vždyť nám to chutná, je to drahé, kvalitní, všude to čtu..

A co když ten, který pracoval v továrně, kde se vyrábělo to koření, už nedokáže mlčet?
Potřebuje lidem říct, že si dávají jed do svého guláše.

Jak to těm lidem má sdělit?
Všichni se mu smějí.
Z novin ho vyhnali, do televize se nedostal.

Konečně najde alternativní mediální kanál,
vydají se články, natočí video s výpovědí..

A ono se nic nestane..

Spotřebitel zařadí informaci do dezinformační nekvality. Vytočí oči v sloup a označí za naivku toho, kdo té informaci věnuje pozornost..

Jakým způsobem jsme ochotni přijmout změnu postoje?
Kolik pýchy stojí za našimi názory a zvyky?

V lepším případě prozkoumáme své stanovisko porovnáním dalších informací, s jejichž platností už se spokojíme..
Je to přece tak jednoduché.. Udělat o krok víc..
Většině se uleví. Protože kdosi jí potvrdil vlastní postoj a sami nemuseli udělat ani ten krok navíc.

My hrdobci, jimž hrouda nohy víže..

Jak jsem kdesi četla...
Dejte nám jeden zázrak a dál už si s tím poradíme..

Nikdo z nás nezná pravdu.
Myslím, že se máme učit respektu, pokoře,
přijímání různých možností
a volnému pohybu mezi extrémy.

Nikdy nic totiž není jisté..
A úplně všechno je možné..

Možná právě tohle se máme naučit..

Protože potom nebudeme sami spoluvytvářet extrémy
silné a slabé
mocné a bezmocné