JSEM TEN, KDO TO MŮŽE ZMĚNIT

JSEM TEN, KDO TO MŮŽE ZMĚNIT

Kouzlo změny pocitu spočívá ve změně úhlu pohledu.

Jsou lidé krásní, s nádherným tělem, které však nenávidí.
Snaží se ho vylepšovat, snaží se ho krotit, měnit.
Trápí ho hladem, chirurgickými zákroky.
Utrácejí velké peníze za luxusní obaly.
A stejně jsou nespokojení, nešťastní.

Jsou lidé šťastní a spokojení ve svých nedokonalých tělech,
Obyčejných šatech a ze svých nedostatků umí udělat své přednosti.

Vlastní pocit spokojenosti a štěstí je něco uvnitř nás.
Něco, co tam je nebo není.

Pokud tam je, rozzáříme svým nadšením, láskou, přijetím všechno okolo nás.
Naše tělo, naše vztahy, prostředí, ve kterém žijeme.

Pokud tam není, ani nejzářivější šperk nebude dost zářivý.
I to nejkrásnější tělo bude chřadnout. I ten nejlepší partner nebude dost dobrý. A svět kolem nás bude šedivý.

Nikdo za nás to kouzlo neudělá.
Nikdo za nás neudělá to rozhodnutí.

Stačí se radovat se z toho, co je.
Vidět to dobré, to hezké.
Být vděčný.

Ano, nic není jen dokonalé a perfektní.

Ale je to práce pro ty druhé?
To oni musejí udělat ten svět nebo sebe lepším,
abych mohl být já spokojený?
Zavřu oči, zamknu brány a budu čekat až ke mně to ideální přijde?

Je to práce pro každého z nás.
Přispět k tomu dokonalejšímu světu.
Něco mu ze sebe dát.

Jednoho dne pochopíme, že k nám přijde jen to, co rezonuje s námi.
A pokud chceme to dobré, musíme my sami být a zůstávat v rezonanci s tím dobrým.
A držet si to.
Neustále pátrat ve svém nitru a nespokojenost měnit na spokojenost.
Změnou svého vnímání.
Svým tvořením.

Ano, někdy je tělo tak poškozené, že už není možné v něm žít.
A ano, někdy je i vztah tak poškozený, že už není možné v něm žít.
A ano, někdy je i prostředí tak poškozené, že už není možné v něm žít.

Ale dokud to jde,

JSEM TEN, KDO TO MŮŽE ZMĚNIT