KDY BUDE LÍP

KDY BUDE LÍP

Rozdělují nás různé názory a různé pohledy na svět.

Vznikají nesmiřitelné tábory,
které se navzájem napadají,
a přitom mají mnoho společného..

Každý věří, že právě on má pravdu,
že ten druhý je hloupý, ovlivněný nebo nebezpečný.

Tohle napětí tu bylo vždy,
ale v posledních letech proniká hluboko do našich osobních vztahů.

Kvůli odlišným postojům ztrácíme přátele, partnery i rodiny.

A i když svůj názor nevnucujeme,
můžeme být odsouzeni jen proto, že ho máme.

Oba tábory přitom spojuje víc, než si připouštíme:
oba se cítí ohroženi,
oba mají strach – o život, o svobodu, o děti, o budoucnost..

Jako bychom všichni stáli u téže věci,
jen ji viděli z jiného úhlu.

Obklopujeme se lidmi, kteří přemýšlejí podobně.

Jiný názor odmítáme hned v zárodku
a ten stejný vyhledáváme, abychom se ujistili,
že stojíme na "správné" straně.

A samozřejmě – propaganda ovlivňuje jen ty druhé.
Nikdy nás.

Přitom jsme všichni stále ti samí lidé.

Jednota, která v nás je,
se jen schovala pod nánosem strachu a napětí.

Líbí se mi obraz pastelek v krabičce.
Jsou různé barvy, ale tvoří jeden celek.

Nepřou se o to, která je důležitější, chytřejší nebo lepší.
Nikdo nečeká, že se červená přebarví na modrou.
Jen jsou – a každá má své místo.

U lidí to chápeme hůř.

Máme potřebu posuzovat, hodnotit, přesvědčovat, napravovat.

A tím jen dál zvětšujeme rány, vzdálenost a bolest.

Říkáme, že nechceme mlčet tváří v tvář zlu – tomu jejich, samozřejmě.

A tak bojujeme, kritizujeme, poučujeme.

Výsledek? Stále stejný: konflikt, nenávist, rozchod.

Dokud neznáme názor druhého,
můžeme spolu vycházet bez problémů.

Jakmile se dozvíme, že vidí svět jinak,
často s ním nevydržíme v jedné místnosti.
Je to zvláštní, skoro až směšné.

Možná je čas vzdát se představy, že jsme "nadpastelky".

Přijmout, že různost není hrozba.

A přestat hrát hry, které nás staví proti sobě
– protože ty hry nejsou naše.

My se můžeme rozhodnout pro něco jiného:
pro budování místo boje,
pro radost místo strachu,
pro blízkost místo nenávisti.

Tím to začíná.

Až utišíme rozdělení v sobě,
až v nás zesílí sounáležitost a odvaha tvořit pro nás,
ne proti druhým,

tehdy přijde čas,
KDY BUDE LÍP