KDYŽ HLAVA ROZHODUJE

KDYŽ HLAVA ROZHODUJE..

Rozum, mysl, ego
nás vede životem..

Učíme se všemu rozumět..
Myslet prakticky..
Rozhodovat se v zájmu něčeho..
NAŠE HLAVA převzala velení,
protože tak byla nastavena lidská výchova.

NAŠE DUŠE , která si chtěla
malovat, zpívat, hrát..
okouzleně objevovat krásy světa
a možnosti těla..
byla krocena požadavky mysli.

Teď ne, teď musíš..
Tohle se nesmí..
Tohle se nedělá..
Až budeš mít hotové úkoly, tak potom..

NAŠE TĚLO vnímá komunikaci těch dvou..
Je jako zahrada, kde o svou existenci bojují rostliny.
Buď bude jen zeleninová nebo jen květinová?

Ale tělo zahrada chce oboje.
Nejen být užitečné ale i krásné.
Jen tak je zdravé, harmonické,..

Tělo dá zprávu o nerovnováze nemocí.
Posílá hlavě vzkaz.
Převzala sis velení, tak teď je čas podívat se na následky tvé nadvlády..

Ano, bylo potřeba se postarat..
Ano, je potřeba se starat..
Ano, bude potřeba se postarat..

Ale taky je tady duše..
A ta nedostává dostatečný prostor..
Je čas se zastavit a nechat ji rozkvést..
Smát se, zpívat a tancovat..
Radovat se a tvořit..
Jen tak si růst a žít...
Jestliže ses musel moc starat..
Teď budeš muset moc odpočívat..
Aby se vytvořil prostor pro změnu
a ke slovu se dostala duše.

Bude těžké vzdát se myšlenky, že musím všechno a všechny zachránit o všechno se postarat?
Bude se ozývat ego, které říká, tohle jsem já?

Kým bys byl, když se nebudeš moct postarat ani o sebe?
Když tvé já nebude mít sílu v nemocném těle?

Jak dlouho necháš nadvládu své hlavě?
Co všechno se musí stát než se rozhodneš zastavit proudy neodbytných myšlenek?

Něco, co nás přesahuje, dívá se, jak si vedeme v této pozemské hře..
A drží ti palce, abys našel vnitřní moudrost zahradníka, který udržuje harmonii ve své zahradě.