DO TVÉHO DĚTSKÉHO POKOJE
DO TVÉHO DĚTSKÉHO POKOJE
Už jsi přišla do světa, kde pro tebe jakoby nebylo místo...
Kde měla být láska, podpora a přijetí, nacházela jsi jen chlad...
Spěchala jsi do dospělosti, abys mohla vyletět z hnízda...
Létala jsi po světě a objevovala svoji sílu..
Zažila jsi přijetí.. Sama jsi dokázala, čemu doma nevěřili ..
Našla jsi sebe. Měla jsi pocit, že jsi dětství nechala za sebou...
Jednoho dne osud zamíchal kartami
a vrátil tě zpět na startovní čáru..
Znovu jsi ve svém dětském pokoji, v tom světě nelásky a křivd ..
Znovu jsi dítětem, které se snaží zavděčit ..
Znovu hledáš pochopení a ohledy ..
Znovu jsi rebelem, který se bouří a hledá svobodu ..
Vrátila ses,
abys s novou zkušeností mohla opravdu dospět...
abys použila svoji dnešní sílu a mohla ukončit svá dětská prokletí..
Opět cítíš bezmoc a odpor. Opět cítíš ztrátu smyslu svého bytí.
Vrátila ses, jako dospělá žena..
Žena, která má objevit a přijmout sílu svých kořenů..
Žena, která má v sobě najít sílu pochopení, přijetí a respektu k cestě svých bližních
Žena, která neočekává a nenárokuje si podle svých dětských zvyků..
Žena, která prvně v životě začne své vztahy tvořit takové, jaké je sama chce mít...
Zdá se to jako marný sen?
Že ti, od kterých celý život čekám lásku, se najednou změní naplní mé touhy?
Marný sen je čekat na změnu jiných a nezměnit nic u sebe.
Neopustit roli hladového, trpícího, vyčítajícího dítěte
a současně chtít respekt, který si žádá má dospělost...
Ta změna se opravdu může stát.
Ale jedině tehdy, když se já změním v dospělého člověka a převezmu odpovědnost za tvoření svých vztahů.
Pokud chci lásku dostávat, musím lásku dávat...
Pokud chci respekt dostávat, musím respekt dávat..
Pokud chci přijímat, musím dávat...
Tak jako v jakémkoliv jiném dospělém vztahu.
Je to těžké? Chybí ti síla? Odvaha? Chuť?
I tady je schovaný další dar, který tu na tebe čeká.
Kde najít sílu, když ji nemůžeš brát od lidí ve svém okolí?
Sama už víš, jak tě posiluje krása přírody. Jak se dobře cítíš, když slunce hřeje. Jak tě rozechvívá krásná hudba nebo slova básníků.
Tady vždy je, vždy byla a vždy bude síla pro tebe.
Tady je zdroj nekonečné energie.
Jen si pro ni přijď. Jen ji přijímej.
Jen ji vnímej, pozoruj, prociťuj...
Naplň každou buňku svého těla i duše tou krásou.
Plač dojetím, a tanči nadšením...
Tvá radost, tvé štěstí rozsvítí všechna světla tvé duše a ta se bude vznášet jako horkovzdušný balon.
Bude nadějí a světlem pro všechny ztracené v labyrintu beznaděje.
Tohle tvoje světlo, tahle tvoje hudba, tahle tvoje radost - to je lék pro všechny, kterým tíha zavřela srdce poklopem negace a strachů.
Sviť, hraj, raduj se a tuhle tvoji energii zachytí všichni, kdo se na tebe napojí.
Přetéká z tebe a rozlévá se do prostoru a časů..
A uvidíš, konečně uvidíš a ucítíš, jak tvým teplem a světlem tají srdce a rozkvétají úsměvy.
Teď už se nemusíš o nic snažit. Nemusíš chtít něco dostat.
Máš tolik, že už chceš jen sdílet a nechat svou lásku růst.
Ty, dívko ukrytá, posílám DO TVÉHO DĚTSKÉHO POKOJE
paprsek lásky.
