NAROZENINOVÁ

NAROZENINOVÁ - CO TEĎ?

Můj den..
1. máj
Nejen lásky čas..
Také den mých narozenin

Když se dívám zpět za svým rokem minulým,
vidím klid, pohodu, zdraví, prosperitu,
pěkné vztahy,
hezké zážitky.

Všechno, o čem člověk sní,
když něco z toho nemá.

Přesto se mi do mysli vkrádá otázka,
jestli bych neměla víc
chodit mezi lidi,
pracovat,
sportovat,
studovat…

Jestli neotupím v tom klidném života toku…

Jako když běžec doběhl do cíle.
Spokojený z výhry.
Zregeneroval se.
A začal přemýšlet,
co teď?

Obzvlášť pikantní je,
že o ten klid a pohodu,
pěkné vztahy a hezké zážitky
zase nechci přijít.

Tak se cítím trošku hloupě.

Spokojenost, kterou mám,
kterou si uvědomuji a jsem za ni tak vděčná,
jako bych devalvovala
nějakým vnitřním pocitem,
co teď?

Nechci se ničeho vzdát
a nevím, co chci získat.

Chci mít, co mám
a k tomu ještě něco,
co nevím, co a kde je.

Já vím, nezní to moc moudře a vyrovnaně.

Možná je to jen fáze před novými začátky.

Jakási touha, která nevychází
z nedostatku,
z nespokojenosti,
z potřeby.

A možná je to jen rozežranost, že?

Budu si říkat,
že jde o volání po naplnění další životní cesty,
Prostoru, který se třeba teprve otevírá.

Pokusím se umlčet v sobě výčitky,
kterými se obviňuji z nevděčnosti.

A přeji si, ať je ten další rok mého života
naplněný a šťastný
a najdu v něm to,
co teď
nevím, co je.