NAŠE CESTY

30.09.2020

NAŠE CESTY

Naše cesty
někde začaly..
někde se protly..
někde se rozdělily..
někde se spojily..

Někdy jdeš rychleji ty,
jindy zase já..

Někdy se k sobě přibližujeme,
a někdy se zase od sebe vzdalujeme..

To, co máme společné, nás spojuje,
to, v čem se lišíme nás rozděluje..

Vzdálenost těch cest
je daná jedinečností každého z nás
a vůlí a ochotou být si blízko.

Možná jsi na sobě už hodně pracoval..
Udělal jsi spoustu změn a vidíš a chápeš,
co jsi dřív neviděl..

Vzpomeň si...
Byla to dlouhá a těžká cesta..

Tvůj partner po ní nešel s tebou.
Jeho cesta vedla jinudy a učil se na ní jiné věci.

Možná tě najednou trápí ta vzájemná vzdálenost.
Máš pocit, že si nemáte co říct.

To může znamenat, že
na tvé cestě se objevila další příležitost k tvému růstu.

Pracovat na své vůli a ochotě.
Pochopit, přijmout a ocenit cestu partnera.
Zkrotit svoji pýchu a pocit nadřazenosti.
Poskytnout čas, prostor a láskyplné bezpečí
pro cestu partnera..

Možná tě dostihne
a bude mu to trvat možná déle než kdysi tobě..
A je možné, že přijde rychleji než se teď zdá..

Může se stát, že se vaše cesty opravdu už rozdělí.
Ale měli byste oba vědět a být si vděční,
že jste spolu rostli a rostete díky sobě dál..

Na konci každé cesty začíná cesta jiná.

Proto nejde o cíl,
ale způsob, jakým jdu..

Není to vždy lehké,
ale jen proto, že tomu tu lehkost mám sám dát..

Není to vždy pohodlná rovinka,
ale kopce a pády mě posilují..

Síť našich cest je propletený labyrint.

A tak kráčej radostně a statečně
Sázej květiny a odklízej kameny a haluze.

Ať ten, kdo jde za tebou,
vidí, jak krásně jsi uměl jít.