NECHEJ LÁSKU RŮST

NECHEJ LÁSKU RŮST

Přišli jsme na tento svět s přirozeným nárokem na lásku.
Byli jsme lásce dáni na milost a nemilost
jako kojenci neschopní bez ní žít.

Potřebovali jsme péči, ochranu, výživu, teplo, blízkost a něhu.
Dostali jsme ji, protože díky ní jsme dorostli do dneška.

I když dnes můžeme mít pocit, že jsme dostali málo..
I když pořád cítíme deficit, který potřebujeme doplnit..
A tak stále hledáme lásku, přestože už dávno nejsme děti.

Hledáme, potřebujeme a sotva se nám ji podaří najít,
brzy o ni zase přijdeme.

Ať už náš zdroj lásky odejde nebo prostě vyhasne.
Ať jsme zase sami nebo se cítíme osamělí ve vztahu.

Hledání lásky je jak jízda životem za dětskou jízdenku.

Potřeba dítěte hledajícího, závislého, hladového
je v dospělosti už zátěž
pro nás samotné i pro objekty naší touhy po lásce.

Zoufalství z nemožnosti najít lásku je zcela na místě.
Není to cesta, kterou máme jít,
proto je plná bolesti a zklamání.

Můžeme na ní zůstat a propadat nenávisti, sebelítosti
nebo padat do rezignace.

Anebo můžeme jít cestou dospělosti.

Dospělost lásku nehledá ale nalézá.

Nalézá ji v sobě.
Nádoba byla naplněna.
Dožil ses dospělosti.
Je jedno kolik jsi dostal.
Důležité je, co teď dokážeš dát ty.

Lásku je třeba objevit v sobě.
I kdyby to bylo jen jedno semínko,
můžeš z něj vypěstovat bohatou zahradu.

Láska je tvorba lásky.

A tak lásku nehledej.
Neupínej se v zoufalství ke svým představám.
Nebuď žebrákem ani neplať vysokou cenu.

Lásku vytáhni ze sebe.
Pro sebe i pro druhé.
Buď jí.
Poskytni péči, ochranu, výživu, teplo, blízkost a něhu..
.. těm semínkům, která byla do tebe vložena.
Je tady doba růstu, doba úrody i doba sklizně

NECHEJ LÁSKU RŮST