NECHEJ TO BÝT

NECHEJ TO BÝT

Dýcháš si v srdci..
Přetékáš radostí ze života..
Miluješ a dáváš lásku..
A máš pocit, že jsi konečně doma.

Po té dlouhé cestě plné omylů,
našel jsi sebe v sobě.
Uviděl ses jako smítko Vesmíru,
dokonalé dílo stvoření života.

A chceš to všem říct.
Chceš to žít.
V radosti a pokoře.
V tichu i ve víru tance.
Všemi smysly, každou buňkou..
Tady a teď.

Na co jsi ale nebyl připravený,
že nemáš komu to říct..
že nemáš s kým to žít..

Že tvá radost a pokora,
je v jiných očích klam a povýšenost.
Že tvá slova
jiným znějí jako poblouznění a naivita.

Dáváš lásku někomu, kdo ji nepozná.
Důvěřuješ někomu, kdo nevěří.
Soucítíš s někým, kdo zná jen pýchu.
Chceš sdílet radost s někým, kdo zná jen tíhu.

Jako panna a orel na jedné minci,
kteří se nikdy nepotkají,
přestože jsou si tak blízko.

Chceš mu říct, nechej to být..
Chceš mu říct, důvěřuj..
Chceš mu říct, raduj se a sni..
Chceš mu říct, jen měj rád..

Když mu to řekneš, sám budeš tím,
kdo nenechá jen tak být..
Kdo nevěří..
Kdo se neraduje a sní..
Kdo nemá jen tak rád..

Spirálou vědomí vrátil ses zpět na začátek.
A chce se po tobě totéž.
Nechej to být..
Důvěřuj..
Raduj se a sni..
Měj rád..

Překroč další nástrahu ega, které šálí iluzí oddělenosti.

Jednou se podíváš na všechny ty nitky z nadhledu věčnosti
a uvidíš dokonalou souhru všeho a všech..
v nekonečném bytí nebytí.

Kde asi vítr tiše napovídá napříč prostory a věky:

Nechej to být, důvěřuj, raduj se, sni a měj rád..