NENÍ NUTNO, ABY BYLO VESELO

NENÍ NUTNO, ABY BYLO VESELO

Není nutno, aby bylo veselo
Aby nebylo smutno,
aby se nebrečelo...

Stres, že mám stres..
Stres, že nejsem v dost "vysoké vibraci"..
Stres, že zase nebo pořád nejsem v pohodě a šťastný..
.. je zase jen stres..

Tam dole, v té hlíně a humusu
zapouští kořeny nový život.

Čím těžší překážky překonává,
tím větší sílu má potom stonek a kmen,
tím krásnější je květ, výživnější plod, vyšší koruna..

Smutek, trápení, zoufání
jsou hnojivem i pro tvůj růst..

Není možné,
aby jen svítilo slunce...
aby ses vezl jen na vysoké vlně..
abys byl jen veselý a šťastný..

Jsi součástí života
a v něm je vše...

Nemá smysl zůstávat v temnotách neradosti.
Nemá ale smysl ani zůstávat jen ve světle radosti.

V našem světě má vše své protiklady,
a ty jsme si sem přišli žít.

Emoce a pocity, které teď nechceš,
stačí jen přestat nechtít.
Nechat je vypovědět svůj příběh,
vyzvednout si to poselství
a jít dál..

Dnes dolů a zítra zase nahoru..
Jako vlnky na vodě..
Jako déšť po horkých dnech..
Jako slunce, co vysouší kaluže..

Emoce a pocity, které teď nechceš,
jsou důkaz, že jsi živá bytost,
že nabíráš právě sílu pro nový růst.

Vnímej se jako živý organismus planety Země.

Nejsi robot,
kterého jedni programují na strach a boj
a ti druzí na nekonečnou radost a naději v nadpozemské..

Jsi pozemšťan s nohama na Zemi a s hlavou ve Vesmíru.
Jsi temnota i světlo..
Jsi tíha i lehkost..

NENÍ NUTNO, ABY BYLO VESELO

Až ti bude smutno, napíšeš krásnou báseň
nebo namaluješ nádherný, dojemný obraz..

Až budeš brečet, pocítíš život v té největší síle..

Jen roboti nepláčou.
Ty jsi člověk, tak si dnes klidně plač.

foto:
Jarmila Burdová Fotograf