NIKDO MĚ NEMÁ RÁD

NIKDO MĚ NEMÁ RÁD

Tenhle pocit je s námi natolik srostlý, že o něm ani nemusíme vědět...

Dokonce o něm nechceme vědět. Popíráme ho. Snažíme se ho umlčet. Zaházet úspěchem a aktivitami...

Ale žije v nás a stojí za naprostou většinou našich životních problémů.

Snažím se všem pomáhat, ale nevrací se mi to zpět.
Jsem laskavý, ale na mě jsou zlí.
Jsem lepší, chytřejší než druzí, musím jim říkat, co mají dělat, a oni si toho neváží...
Pořád říká, že ji dost nemiluji, ale já ji miluji, nevím jak jí to ještě říct...
Je pořád nespokojený, ať dělám co dělám...

Naše vnitřní přesvědčení, že
MĚ NIKDO NEMÁ RÁD

... je jak zhoubný nádor, který sedí v břiše a bobtná a roste...

Po letech bujení už ovládne celou osobnost.
Duše prosycená strachem, vztekem, zoufalstvím - nepozná lásku, ani kdyby jí byla obklopena.
Tělo deformované a otrávené emocionálním jedem je nemocné. Bariéra tvořená strachem nepropustí žádné životadárné světlo lásky..

Podívej se na svůj strach.
Jeho jméno znáš.
Jak vypadá?
Prohlédni si ho.
Postav si ho před sebe a seznam se s ním.
Poděkuj mu, že s tebou je tak dlouho a omluv se mu, že jsi ho tak dlouho držel u sebe.
Odpusť mu, že se k tobě tak přimknul.
Omluv se sobě, že jsi tak dlouho nechápal. Odpusť si, že jsi tak dlouho nesl tu tíhu.
Omluv se svému tělu, že jsi ho nevědomě ničil. Omluv se a odpusť svým rodičům, dětem, partnerům, přátelům... že jsi nedokázal vidět lásku, že jsi byl schovaný za zdí, že jsi nepřijímal a ani jsi neuměl dávat..
Odpusť jim, že oni jsou stejní jako ty..

Omluvou a odpuštěním, tou obrovskou sílou, rozbouráš zdi a skály.

Jak teď vypadá tvůj strach?
Ještě má složené ruce kolem těla?
Tak je roztáhni.
Vybarvi postavu na růžovo.
Přikresli křídla...
A nechej konečně letět...anděla, který kdysi byl tvým strachem, jen proto, aby tě přivedl k lásce...

Ve tvém životě bude najednou spousta místa pro lásku..
MILUJI A JSEM MILOVÁN..

... To bude teď tryskat z každé tvé buňky a zkrápět svět kolem tebe....