PLUTÍ

PLUTÍ

Když si lehnu na vodu,
nese mě..

Bylo pro mě překvapení,
že ne každý to tak má..

Někdo si lehne a padá dolů,
pod vodu..

Možná je to tím, že nebojuji s vodou...
že jí důvěřuji..

Jak napsal Osho,
mohli bychom se učit od mrtvol.

Dokud jsi živý, topíš se a jdeš ke dnu.
Až jsi mrtvý, plaveš na hladině.

Přestal jsi bojovat se životem..
Maličký proti veletoku..
Po proudu řeky se dostaneš až do oceánu.

V životě se ale někdy "pod vodu" dostávám.
A asi je to také jen proto,
že jsem moc bojovala se životem.

Nedokázala jsem se jen položit a důvěřovat..
Chtěla jsem..
Snažila jsem se..
Toužila jsem..

A tak jsem se utopila.

Do plic mi natekla černá ropa,
která měla hnát motory mé budoucnosti.

Plavu si mrtvá po vodě do oceánu,
zbavená touhy a snů.

Odevzdaná toku řeky
bez síly vzpírat se..

A tohle plutí bez snah a odporů,
věřím,
mě přinese do oceánu života..