POD ZÁMKEM CHTĚNÍ

POD ZÁMKEM CHTĚNÍ

Je CHTĚNÍ špatné nebo je dobré?

Napsal mi přítel,
že na CHTĚNÍ nic špatného není..

Byla to reakce na moji úvahu,
ve které stálo, že láska léčí,
ale nezachrání toho,
kdo svoji lásku dusí pod zámkem chtění..

A já mu odpověděla, že souhlasím..
Ale že se CHTĚNÍM
dá TVOŘIT nebo taky BOŘIT..

Tomu už prý nerozumí..
Že on chce jen obyčejný život
a nechce v něm tohle a tamto..

Nežádal mě o můj názor,
ale mě to vede k úvaze..

Na ničem není nic špatně.
Všechno je úplně neutrální do okamžiku,
dokud to sám neohodnotím.

Tím to ocejchuji,
uložím do komory s nápisem
špatné nebo dobré,
tohle nechci a tohle chci
a dám na ni zámek.
ZÁMEK CHTĚNÍ

Jenže žádná energie nezmizí tím,
že ji nechceme..
Může se jedině přeměnit tím,
že na ni působíme svojí energií.

A právě ta naše energie
a jejím následkem ta přeměna ukáže,
jestli TVOŘÍME nebo BOŘÍME.

Pokud je CHTĚNÍ
založeno na míru a lásce v duši,
respektu a úctě
poznáme i tak, že ho neprovázejí zlé myšlenky, zlá slova, vztek a hněv,
potřeba vylít na někoho svoji negaci..

Tvořivé CHTĚNÍ
je přirozené jak den a noc..
Nemá potřebu útočit.
Nechápe vůbec, proč by mělo.

Prostě CHCE tvořit, realizovat, budovat..

CHCE ŽÍT A UMÍ NECHAT ŽÍT

Žádný zámek,
žádná uzamčená komora plná odporů a limitů..

Otevřený dům, kde si vybírám..
Kde je svoboda si vybírat
daná každému a všem..

Ne, na CHTĚNÍ není nic špatného..

Ale ZÁMEK CHTĚNÍ
udusí oheň lásky..
vezme mu kyslík, výživu,..

Boří.
Z tepla, světla a života
udělá tmavé, studené spáleniště.

POD ZÁMKEM CHTĚNÍ
nemůže nic pěkného růst..