PODALA BYCH TI RUKU

PODALA BYCH TI RUKU

Podala bych ti ruku,
jen abys věděla, že nejsi sama…

I když tvůj svět prochází bouří a všechno se hroutí..
I když ztrácíš směr a sebedůvěru..
I když marnost zamotává tě do rezignace a smutku..

Podala bych ti jen ruku,
abys věděla, že tady čekám…

Až se smyjí všechny tvé omyly..
Až se rozpadne tvůj plášť panovnice,
kterým zahaluješ svůj strach ze samoty..

Podala bych ti moji ruku,
aby ses mohla chytit..

Až se poraněná trním své pýchy
ocitneš nahá ve tmě nicoty..
Až budeš tam, kde jsem taky stála,
než se otevřely dveře do nového dne..

Podala bych ti ruku,
abys jako motýl mohla usednout
a rozhlédnout se, kam by sis tak chtěla zaletět..

A potom ti zamávám nebo poletím dál s tebou..

Tak jestli teď chceš..

PODALA BYCH TI RUKU