POŘÁD SE MI NEDAŘÍ NAJÍT PARTNERKU

POŘÁD SE MI NEDAŘÍ NAJÍT PARTNERKU
námět :
Jsem z tohoto světa zklamaný, hlavně ze slečen a tak rád bych už lásku a rodinu a vše, co k životu patří a pořád jen zklamání....., snažím se na sobě pracovat, být milý ... A co je pořád špatně, víš?
odpověď:
Muž kolem 35 let. Připravil si zázemí pro rodinu. Je komunikativní. Má příjemný vzhled. Má práci. Je soběstačný. Sportovec. Absolvuje semináře, kurzy, terapie... Stále nemůže najít tu pravou, se kterou by založil rodinu.
Známe se osobně, tak mám víc poznatků, než co říkají řádky, které napsal.
Pracovat na sobě a chtít je důležité, jestliže to nezůstane jen teorií, kterou nepřenesu do praxe.
V tom případě jen roste ego, duchovní pýcha, nároky na ostatní, ale ten, kdo má konečně dostat prostor, ten stále není vyslyšen... vlastní srdce.
Myslím místo cítím.
Posuzuji místo vnímám.
Chci místo objevuji.
Očekávání, představa, ideál, iluze, odpor, nepřijetí, když je něco jinak..
Nejistota hluboko v sobě, která se rozezní kdykoli o ni nějaká okolnost zavadí.
Čeká na tebe úžasná žena. Čeká, až se z tebe stane pevný muž. Jen takového může mít vedle sebe.
Ta cesta k ní vede přes cestu k sobě..
Nestačí přejít přes most cizích mouder.
Je třeba se přebrodit vlastními bažinami, občas spadnou na dno, hledat cesty a způsoby, jak se z toho dostat ven..
Získat svoji vlastní moudrost a zkušenost..
A to bolí.. Je třeba vystavit se té bolesti. Neutíkat, nevztekat se, nenaříkat, když je cesta těžká.
Pochopit sebe ve stinných stránkách. Uvědomit si, kdo opravdu jsem, nejen kdo bych chtěl být, nebo kdo si myslím, že jsem.
Přijmout své stíny může být velice těžké. Ale je to moc důležité. Abych potom mohl přijmout i druhé s jejich stinnými stránkami.
Nikdo nechce partnera, který tlačí, vyžaduje, naléhá a vzteká se, když nedostane zmrzlinu.. To je chování dítěte...
Dospělost vyžaduje ustát bouři. Hledat nejlepší řešení. Tvořit sebe takového, abych byl světlem sám... A aby mé světlo, klid, stabilita, pohoda vedlo ke mně ty, kterým bude příjemné.