PŘETAHOVANÁ

PŘETAHOVANÁ

Já chci jít s lehkostí životem..
Zátěže minulosti jsem změnila na dary..
Z překážek jsou už jen kamínky na cestě..
I o ně občas klopýtnu, někdy si i rozbiju koleno..
Přesto vnímám svůj svět jako krásný a radostný..

Ty táhneš vagóny plné zoufalství..
Staré křivdy, strachy, zásady, zvyky..
Myšlenky rozežírající semínka radosti sotva začnou klíčit..
Tvé tělo už kvílí bolestí a nedostatkem síly..
Vnitřní boj prosakuje ven.
Útok a obrana točí koly tvých vztahů.

Slyším tvé volání o pomoc.
Toužíš po společnosti,
aby ses podělil o své démony.

Tím je však jen posiluješ.
Šíří se jak plevel. Dobývají nová území.
Pletou se mi kolem kotníků a chtějí mi prorůst až do těla a duše..

Místo, abych ti potom dávala radost,
potřebuji sílu k plení démonů z mé vnitřní zahrady..

Já ti chci pomáhat,
ale tím, že ti ukážu svou cestu..
Vím, není stejná jako tvoje..
Ale také byla kdysi tmavou džunglí..

Můžu ti pomoct jen tehdy,
když budeš ty chtít vyplet své démony..
Když budeš prosvětlovat své myšlenky..
Když budeš živit své tělo moudře..

Je to tvé rozhodnutí a volba..
Je to tvé právo..
.. jaký život chceš žít.

Je to rozhodnutí, volba a právo
každého z nás..