ROLE PARTNERA

ROLE PARTNERA

Kadeřnice mi má dělat hezké vlasy.
Lékař se má starat o mé zdraví.
Autoservis má zajistit dobrý stav mého auta.
Prodavač má obstarat a předložit zboží, které chci.
Pokud to nedělají, najdu si jiné, kteří to budou dělat líp..

Můj partner je tu pro mé potřeby také.

Navzdory heslům typu, "každý se musí o své potřeby postarat sám".

Jaký smysl by potom mělo partnerství?

I když budu soběstačná, budu mít ráda sama sebe, budu mít spoustu přátel, své koníčky a aktivity, ...
nepřestanu toužit po lásce, doteku, něžných slovech, milování, souznění, bezpečí, intimitě, důvěře..

Ano, tohle potřebuji od svého partnera.
K tomu potřebuji muže, člověka, ....

Je to jeho role v mém životě.
Tak jako mají své role kadeřnice, lékař, autoservis a prodavač.

Proč nás to tak pobuřuje?
Tahle racionalita v přístupu ke vztahu?
Srovnávat něco tak nesrovnatelného?

Možná proto, že do toho vstupují
naše strachy, staré bolesti a vzpomínky..
nedůvěra, že si zasloužíme to nejlepší..
obavy, co by tomu řekli lidi..
společenské předsudky a moralizování..

Nejde to tak lehce - protože se ozve naše skutečná
SEBEHODNOTA

Ani tu kadeřnici, lékaře, autoservis nebo obchod často nevyměníme kvůli zvyku, neochotě podstoupit změnu, obavám, že to budu muset nějak vysvětlovat....
a raději se tak spokojím s málem..
Umlčím sebe, svou nespokojenost a vydržím... Však to není tak hrozné...

Ale když to udělám - mám lepší vlasy, lepší zdravotní péči, bezpečnější auto a dobrý pocit a dobré zboží při nákupu...
Zasloužím si to přece...

Partnere, je mi líto... I ty jsi tu pro mě a mé potřeby.

Budu tě milovat a hýčkat, budu ti blízká, protože to tak cítím, chci to, líbí se mi to..

Ale chci totéž od tebe.
Zní to jako obchod? Hm, tak možná zní...
Nelíbí si ti slovo "chci"? Hm, no tak nelíbí...

Přesto nebudu schopná rozdávat lásku, když ji nebudu i přijímat.
Za chvíli budu prázdná, nenasycená lidským teplem, doteky, něhou, laskavými slovy.
Vypiješ ten pohár a nebude v něm už nic.
Zůstane ti smutná, vyčerpaná, nespokojená žena.
A ty se budeš divit, že je to zase stejné, jako to bylo v tvých předchozích vztazích.

Nespokojím se s tím, že nebudu dostávat to nejlepší pro sebe.
Vím, že si to zasloužím.

Nemusíš být mým partnerem, jestli to tak cítíš.
Potom, prosím, odejdi, jestli mi nemáš co dát...

Ale pokud jím chceš být,
buď jím naplno a nešetři na mně ničím.

Bude to nejlepší investice tvého života.