S HLUBOKÝM NÁDECHEM

S HLUBOKÝM NÁDECHEM

Nořím se do teplé náruče vody.
Obejme mě celou.
Černé vlasy plavou si v nečekané lehkosti.
I já přeji si rozpustit těžkosti minulých dní.

Tělo se položí na dno vany, hlava se opírá o chladný smalt.
Vlasy jsou ztěžklá křídla havraní,
a černí ptáci zaberou celý prostor mé mysli.
Rejdí v mé hlavě a bolestivě klovou do mých nadějí a snů.

Čím výš je má hlava, tím níž je mé tělo.
Už mi nezbývá žádný vzduch.
Tělo se propadá až na dno a hlava je jasný vítěz.

A najednou přijde hluboký nádech.
Nevím odkud přišel ten pokyn.

Tělo se naplní vzduchem a hrudník vyplave nad hladinu.
Srdce se dere na povrch.
A hlava klesá.

Něco ve mně nestačí současně vnímat myšlenky v hlavě
a vzduchem naplněný hrudník,
který na sebe stáhnul všechnu pozornost.

Hraji si s dechem.
Vidím ten rozdíl, když je vzduchu hodně a když jen tak nevýznamně, ploše dýchám.

Jak se mé srdce vypíná a nebo se topí u dna.
Jak moje hlava klesá nebo stoupá.

Vidím a cítím a tu hru srdce a hlavy,
jak se perou o moji pozornost.

Přítomnost toho okamžiku přináší úlevu a odpovědi.

Ukazuje, kdo mě topí a kdo chce žít.
Současně vidím, že mé srdce bez mé hlavy by nemohlo být.
Oba jsou součástí mého těla.

Dostala jsem zprávu od toho, kdo vydal pokyn k nádechu,
že je důležité žít a být v harmonii.
Nenechat hlavu vítězit a srdce nechat zemřít na dně temných myšlenek.
Nenechat ani hlavu pod vodou, protože přes ni vstupuje do mých plic vzduch.

Černá barva, co se smyla z vlasů, které už skrývají své stříbrné poklady, zabarvila vodu ve vaně.
A jakoby z temného hrobu vystoupím do jiskřivé chladivé vody sprchy.

Smyji poslední havraní pírka
a nechám je odtéct s těžkostí včerejška.

S vděčností za život, srdce i mysl začnu dnes další svůj den.

S HLUBOKÝM NÁDECHEM