SAMETOVÝ SVĚT

SAMETOVÝ SVĚT

Vytvořila jsem si
sametový svět.

Místo měkké, hladké, hřejivé, příjemné a krásné.

Vedla k němu cesta plná výmolů a oklik.

Kdyby byla rovná,
možná bych nepoznala jeho hodnotu.

Možná bych si ho tolik nevážila.

Ze sametového světa
se mi nechce ven.

Ale musím.
Jsem součástí i většího světa.

Světa, který mě občas postříká svou negativitou —
něčím, co si nechci přinést domů.

Chtěla bych to odložit v předsíni,
jako kabát pověsit na věšák.

Ještě to však neumím.

Cítím, jak mi v těle cizí síla zapíná knoflíky nepokoje.

Jak se potřebuji uklidnit a utěšit —
sladkostí či objetím.

Vnímám, jak se proměňuje moje nálada
a jak přitahuji další špatné věci.

Pokud se nenechám stáhnout křivdou nebo hněvem,
mohu najít skryté poselství.

Možná bych se měla víc otužovat ve vnějším světě.

Možná by můj "kabát" potřeboval impregnaci,
aby kapky jedu po něm jen stékaly
a nevpíjely se do látky.

Možná se ve svých sametových šatech
už nehodím do každého prostředí.

Nechce se mi chodit na místa,
kde se musím chránit.

A přece právě ta mě dovedla až sem.

Čekám tu a vyhlížím další sametové světy —

ne s naivitou sluníčkáře,
ale s moudrostí hospodáře.

Hospodáře, který moudře zachází se svou energií,
aby jeho dílo rostlo a vzkvétalo.

Potřebuje živiny, ne jed.

A tak volám jiné sametové světy:

Tady jsem.
Kde jste vy?