SEBEKLAM

SEBEKLAM
Je mi zima a mám svetr, ale dám ho tobě, aby tobě nebyla zima..
.. pořád je mi zima, ale ty to nevíš, dal jsem ti přece svůj svetr...
... je mi strašně velká zima a ty mi nenabízíš svetr.. tobě je dobře, nevnímáš zimu...
... je to víc než smutné, nezajímám tě a to jsem ti dal svůj svetr...
doufal jsem, že mi nabídneš pomoc,
zklamal jsi mě...
... mrznu...umrzám...zabil mě tvůj nezájem...
Zabil mě tvůj nezájem?
ale ne
Zabil mě následek za můj nezájem.
Za můj nezájem o mě ...
Můj nezájem o mé potřeby, přinesl nezájem druhých o mé potřeby.
Co jsem si dal, to jsem získal..
Mohl jsem se nejdřív postarat o sebe...
Já ve svetru jsem mohl v náruči hřát i tebe.
A mohl jsem ti pomoct najít svetr i pro tebe.
A mohl jsem mít radost ze tvé radosti.
Kde všude klameš a zrazuješ sám sebe?