TREFIT DO ČERNÉHO

TREFIT DO ČERNÉHO

Život je dost těžký,
dokud bereme moc vážně
to, co chceme a to, co nechceme..

V okamžiku, kdy přijmu věci takové jaké jsou..
I to své chtění….
I to své nechtění…
Stanou se ty věci méně důležitými..

Tak jako mě může moc trápit velký nos,
až do chvíle, kdy řeknu sama sobě, mám velký nos
No a co?

Najednou přestane být důvodem
mých špatných myšlenek, pocitů a emocí..

A lidé, kteří se mi budou smát kvůli mému nosu,
buď úplně zmizí nebo mi přijdou jako příliš hloupí,
než aby mě jejich hodnocení zajímalo.

Jedinou změnou se stal můj postoj k tomu,
co je takové, jaké je..
Zmizela touha to mít jinak..

Praktická mysl se hned ozve,
že to by se ale zastavil pokrok,
kdybychom byli se vším jen spokojení..
Mohli bychom být s kýmkoli, nic by nás nevedlo k rozvoji..

To jistě ano, pokud se bavíme o fyzické realitě..
Nicméně možná, kdybych si nechala upravit svůj velký nos,
můj fyzický otisk v hmotné realitě by byl jiný,
ale dost pravděpodobně by mě trápil zase nějaký další můj nedostatek.

Nejde přece jen o změnu fyzického stavu,
ale o změnu přístupu, postoje, cítění, …
uvnitř mě..

Žádná změna venku mě nemůže dostatečně uspokojit,
dokud neproběhne změna ve mně..

A ano, možná opravdu zjistím, že spoustu věcí nepotřebuji
a bez nich to taky šlo a možná mi bylo i líp..

Že ten rozvoj a pokrok, který mě měl osvobodit a prospět,
si vybral i svou daň.

A možná to přijmu stejně lehce jako svůj nos,
a nepocítím vůbec potřebu se k tomu vyjadřovat..

Rozvoj a růst je přece přirozená věc.
Nikdo z nás není pořád jen malé dítě
a pro svůj růst toho moc udělat nemusel.

Přijetí toho, co je, ať to chci či nechci,
paradoxně osvobozuje.. 

Svléká nás z opratí vlastních záměrů a tužeb
a umožňuje nám žít a radovat se přítomností.

A v přítomnosti se většinou nic moc neděje,
dokud nás nepohltí natolik,
abychom byli okouzlení z toho všeho,
co najednou uvidíme, že se v ní děje.

Není úplně snadné vzdát se svých přání, snů a záměrů..
Jsme k tomu vedeni, vychováváni..
Domníváme se, že máme usilovat o nějakou změnu vně nás,
abychom našli spokojenost..

A i když už víme, že ani nové auto, ani nová práce, ani nový vztah
nás nedokázaly dlouhodobě uspokojit v našich potřebách,
stejně si zase nevědomě neseme nějakou další neuspokojenou touhu životem dál.

Jakoby se na nás čekalo..
až vystřílíme všechny slepé náboje svého chtění a nechtění,
abychom konečně mohli

TREFIT DO ČERNÉHO