ŽÁRLIVOST

25.09.2020

ŽÁRLIVOST

Bojím se, že o tebe přijdu..
Bojím se, že odejdeš..
Bojím se, že zůstanu sám..
Bojím se ponížení..
Bojím se, že mě nikdo nebude mít rád...

Proto budu kontrolovat a hlídat..
.. co děláš
.. s kým mluvíš
.. jak se chováš

Budu tě přesvědčovat o své lásce..
Budu vyžadovat lásku tvou..
Zavážu si tě povinností a právem..

Žárlivost není projev lásky.
Žárlivost je strach.

Strach dítěte ze ztráty a osamělosti, který způsobila máma.
Strach dospívajícího z odhalení vlastního pocitu nehodnoty, který způsobil táta.

Žárlivost je dětská nemoc.

Dospělost je uvědomování si vlastní hodnoty.
Dospělost je samostatnost, svoboda, vlastní zodpovědnost.
Přijímaná i poskytovaná.

Žárlivost se neléčí ústupky.
Jeden krok zpátky dnes znamená tři kroky zpátky zítra...

Žárlivost se léčí útokem či odchodem.
Vytyčováním svých hranic.
Výzvou k dospělosti.
Vyžadováním a trváním.

Žárlivost vyhrává jen tehdy, když se setká s dalším strachem..
.. ze samoty
.. z opuštění
.. z ponížení
.. že mě nikdo už nebude mít rád

A tak se žárlivosti dobře žije mezi dětmi,
držícími si svá dětská zranění...

Je tu někdo, kdo už chce vyrůst?
Nebo se bude čekat až to udělá ten druhý?

Žárem žárlivosti necháme sežehnout náš pokus o dospělost?

Anebo už zavřeš svou dětskou knihu a začneš tvořit svůj dospělý svět?