ČAS NEJISTOTY

Čas, kdy včera už bylo a zítra teprve bude..
Čas, ve kterém se neděje nic z toho, co znám.
Čas, tápání v nejistotě.

Vidím, slyším, cítím, že v něm nejsem sama.

Není se kam vrátit.

Co bylo, musím odložit.

Svléknout se ze svého starého já.

SVOBODA VE VZTAHU

Svoboda byla vždy mým velkým tématem.
Vychovaná k sebevědomí a sebeobraně..
Vyrůstající v touze uvolnit se a odevzdat se..

Touha k někomu patřit..

Strach, že budu uvězněná ve vztahu,
ve kterém mi nebude dobře..

Přání dát s důvěrou svoji svobodu
a současně obava o ni přijít.....

POCIT JAKO PROUD

Pocity jsou jako tykadla,
kterými čteme energii kolem sebe.

Poznáme, kdy a s kým se cítíme dobře.
Poznáme, co nám nesvědčí.

Jako bychom byli zaplaveni energií proudu,
který se právě žene kolem nás.

Ne každý proud však dokážeme vnímat svými smysly.

Někdy nás zalije proud, který teče hluboko v řece našeho podvědomí....

KDYŽ SPADNE ZÁVAŽÍ

Rovnováha je tak samozřejmou součástí našich životů,
že si ji často ani neuvědomujeme.

Tak jako levá noha střídá pravou
a den střídá noc,
aniž bychom na tom měli jakýkoli podíl,
tak i rovnováha působí ve všech oblastech našeho života.

Toto poznání mi kdysi přineslo úlevu,
když se mi svět zdál úplně šílený, ovládaný zlem....

DĚLÁŠ MATKU

Přirozenou biologickou součástí ženy
je schopnost pečovat.

Péče je vyjádřením lásky.
Někdo s láskou opečovává své auto, někdo zvířata, někdo své blízké.

Není to tedy jen ženský rys – je to lidský projev zájmu a blízkosti.

Žena, která pečuje o partnera, zajímá se o něj a podporuje ho,...

CYKLY

Začátek – střed – konec
Beru – mám – dávám
Potřebuji – užívám – sdílím
Učím se – umím – učím
Rostu – kvetu – plodím

Cykly provázejí náš život ve všech oblastech.

Máme čas pro začátky, kdy přijímáme, učíme se a rosteme. Potřebujeme podporu a ochranu okolí.

PŘED VOLBOU

Každý z nás se už mnohokrát ocitnul před volbou..

Rozhodnout se a vybrat si z možností.

Některé hlasy říkají, že si ve skutečnosti nevybíráme..
Jednáme jako naprogramované stroje..

Osobně si myslím, že platí oboje,
tak jako ve všem, co může mít svůj protiklad.

Rozhodující je, jak vědomě k volbě přistupujeme....

O PRÁVU NA ŽIVOT

Květiny, zvířata, hory, moře, kameny..
JSOU přirozenou součástí naší existence..

Člověk, vybavený vědomím sebe sama,
o svém právu jen BÝT
paradoxně pochybuje..

Pro obhájení své existence potřebuje potvrzení,
které si chce koupit:
- Užitečností, službou..
- Úspěchem, oceněním..
- Získáním pozornosti, lásky..

MOŽNÁ VÁM TO BABIČKA NEŘEKLA

Mám malá vnoučata a občas se, jako každý rodič a prarodič, dostanu do situace, že musím řešit jejich spor, který končí nějakým fyzickým projevem.
Jedno dítě brečí, jedno zuří a vy to máte nějak rozsoudit nebo uklidnit.
Zjišťovat, kdo si začal a proč to vzniklo je náročné. Nikdy si nemůžete...

CHYBY A VINY

Chyba a vina,
obviňování, obviňování se..

Celospolečenská hra,
která na ruby převrací nejpřirozenější věc
a tou je

UČENÍ SE..

Malé dítě nekáráme za pády,
když se učí chodit..
za zkomolená slova,
když se učí mluvit..

Ale sotva jen trochu odroste,

LIDSKÉ POSLÁNÍ

Když člověk dostane něco zdarma, bez vlastního úsilí, málokdy si toho opravdu váží.
Snadno to zneužije – a dříve či později o to přijde.

Tohle známe jako rodiče i jako lidé.
A neseme to i jako celé lidstvo.

Kdysi jsme byli duchovně vyspělejší a měli jsme k dispozici dary,

NAŠE SÍLA

Nemůžeme si nevšimnout válek kolem nás.
Nemůžeme si nevšimnout válek v nás.

Soupeříme o svou pravdu, o svůj obraz světa.
A používáme zbraně, které máme po ruce.

A přesto je ve všech těch válkách jen jeden poražený:
ČLOVĚK.

Člověk, který má v rukou nejvyšší sílu ve vesmíru....