KDYŽ MINULOST BOLÍ

KDYŽ MINULOST BOLÍ
Snaha žít v přítomnosti,
snaha neohlížet se zpět,
nás často neochrání od tíživých vzpomínek,
od bolesti, vzteku, smutku, lítosti,
kterou si stále neseme s sebou...
Stačí maličkost, věta, podobná situace..
a z našeho nitra vytryskne gejzír bolesti
jak neřízená střela...
Ano, můžeme zase najít viníka...
Ukázat prstem
Osočit
Obvinit
Zesměšnit
toho, kdo probudil spící bolest v nás,
aniž by to byl jeho záměr.
Dokud chceme hledat viníky, vždy se nějaký najde...
Jednou možná přijde chvíle,
kdy si uvědomíme,
že to, co chceme, je
necítit tu bolest
necítit ten vztek, smutek, lítost...
Až chceme najít způsob, jak to změnit,
potom se najde cesta, pomoc...
Když minulost bolí,
je to proto, abychom zahojili místo,
které zahojené není...
Tak jako odřené koleno
potřebuje ošetřit, pofoukat, zavázat, ...
potřebuje tvoji pozornost,
ale nejdřív
potřebuje tvoji odvahu, se na tu ránu vůbec podívat..
a potom
pochopit, proč vznikla...
abys příště nedělal stejné věci, které vedly k bolesti...
nebo abys je dělal trochu jinak...
Pochopení je to nejdůležitější...
proto ještě minulost bolí...
protože nebyla prozkoumána a pochopena...
oceněna a vyléčena...
Jakmile dnes zahojíš minulost,
změníš svoji budoucnost
a změníš tím dokonce i svou minulost...