CO BYS UDĚLAL, KDYBYS MĚL OPRAVDU HODNĚ PENĚZ...

CO BYS UDĚLAL, KDYBYS MĚL OPRAVDU HODNĚ PENĚZ...

Moje dcera dostala ve škole úkol.
Vypracovat 10 návrhů, jak inteligentně využít velký majetek..

První nápady byly investovat do dalších projektů, aby se majetek rozrůstal.
Další - uspokojení vlastních nadstandardních potřeb a přání svých a své rodiny.
Následovaly úvahy o podporování různých nevýdělečných oblastí - do vzdělávání, umění, zdravotnictví, sociální sféry, vědy, ..

Hodně peněz nebo velký majetek je pro každého z nás něco úplně jiného.
A mění se to i u nás samotných tak, jak jdeme životem.

Kdysi pro nás bylo hodně peněz, když jsme měli po narozeninách nebo vysvědčení naplněnou pokladničku.
Později, když jsme mohli utratit svoji výplatu za sebe.
A potom, když jsme si dovolili pořídit si bydlení nebo auto.
Naše přání rostou s námi a našimi zkušenostmi..

Hodně peněz nebo velký majetek je tedy proměnná veličina v naší úvaze.

Co se tolik nemění, je náš pocit, který máme vůči penězům a majetku.

Jestli vnímáme z pozice dostatku nebo z pozice nedostatku.

Jestli jsme šťastní a vděční za to a z toho, co máme...

Nebo jestli stále cítíme neklid a nespokojenost,
že máme málo, ještě nemáme dost, co když o něco přijdeme, musíme se zabezpečit, ochránit, někdo jiný má víc...

Tenhle způsob vnímání zřejmě určuje chod světa.

Pokud bychom byli neustále psychicky v dostatku, neznamenalo by to pasivitu, stagnaci...
Naopak radost a pohoda by vedla ke spolupráci, výměně energií, která by volně plynula - odnášela a přinášela...
Když dám tak i dostanu.
Jednoduché, když se pohybuji ve světě dostatku.

Pocit nedostatku naopak vyváří rivalitu, boj o zdroje, války. Shromažďování znamená, že se zastaví přirozené proudění.
Někde je hodně a někde je málo.

"Hodně" dlouhodobě neuspokojí ani potřebu a přání.
Kolik potřebuji aut a domů? Jak dlouho budu mít radost z dalšího nového auta, domu, firmy... ?
Znovu přijde pocit nedostatku.
Strach, že JÁ nebudu MÍT DOST, JÁ nebudu DOST.

Proto i ti, kteří už jsou opravdu hodně bohatí,
často stále myslí na svůj nedostatek.

Už je neuspokojují finance, těch mají dost.
Jejich cíl se posunuje do oblasti moci a vlivu.

A i tam rozhodují z pozice nedostatku.

A stejně, jako jsme my uvažovali u domácího úkolu
- nejdříve investují do rozšíření svého vlivu a moci.
- uspokojí sebe a své blízké.
- a potom začnou zasahovat do veřejného života.

Otázka je, jakým způsobem to budou dělat.
Z pozice nedostatku budou vytvářet zase jen nedostatek.

Nerada bych teď ukazovala prstem na nějaké bohaté lidi a vlivné politiky. To není smyslem mé úvahy. Oni jsou jen produktem svého postoje k dostatku a nedostatku.
Naopak díky nim, my ostatní můžeme uvidět, kam možná sami směřujeme..

Smyslem této úvahy je ukázat prstem na sebe, na každého z nás.

Protože u nás samotných to začíná a u nás samotných to může skončit.

Nemusíme i my vychovávat své děti v duchu boje o zisk, prestiž,
ve strachu z bezmoci a bídy.

My, každý jeden z nás, by měl udělat inventuru vlastních postojů a pracovat vlastní vědomou kontrolou svých myšlenek na změně zažitých vzorců.

Mějme radost z toho, co máme. Z toho, co nám druzí poskytují. Projevujme vděčnost.
Dávejme, pomáhejme, vkládejme vlastní energii do kolotoče hojnosti.

Jen tak můžeme dožít doby,
kdy mocní tohoto světa nebudou hasit své skryté strachy..

Mocní tohoto světa budou ti nejšikovnější rozdávači radosti..
To co dali, se k nim obrovskou hojností i vrátilo..

A tento princip bude živit naši planetu.
Bude dávat potřebným a získávat zpět vděčnost a radost dalším vkladem energie.

Kolotoč hojnosti má místo pro všechny.
Odhoď svůj strach z nedostatku a nastup si.