NA CHTĚNÍ NENÍ NIC ŠPATNÉHO

NA CHTĚNÍ NENÍ NIC ŠPATNÉHO

"Na chtění není nic špatného…"
říkával mi člověk blízký mému srdci,
když jsme se kvůli chtění a nechtění vzdalovali jeden druhému..

Bylo to naším častým tématem
a zůstalo mi, i když on v mém světě nezůstal..

Jako něco, co se vám připomíná na každém kroku..
Něco, co si žádá vaši pozornost a nenechá vás v klidu..

Až jsem si sama prošla takovou dávkou chtění a nechtění,
prožila tolik emocí, tolik bolesti, tolik odporu, ..
že jsem rozemletá na prach propadla mlýnkem poznání
které se teď se snažím vložit do slov.

Vlastně jsem našla znovu to, co už jsem našla mnohokrát..
Co ale bez hlubokého prožitku nenese užitek..
A proto je tak obtížně sdělitelné komukoliv jinému.

Na chtění a nechtění není nic špatné přesně tak dlouho,
dokud díky nim nepřijdeme na to,
že je na nich "špatné" všechno.

Potřebujeme získávat zkušenosti
a tak nás naše chtění - nechtění vede k nim..

Je pro nás nutné doplnit si prázdná místa..
Zbavit se iluzí a ideálů svých tužeb a snů..

Bude to pro nás důležité, protože bez této zkušenosti,
ji prostě nebudeme mít..

Až budeme zkušenost mít,
už ji nebudeme potřebovat, chtít – nechtít..

Budeme mít téma odžité, prožité, ..
Zažijeme si negativní i pozitivní stránku
Přijmeme je obě jako součást té zkušenosti.

Přestaneme tu zkušenost chtít nebo nechtít..
Stane se naším bohatstvím, moudrostí
a získáme k tématu neutrální postoj..

S novou zkušeností zmizí tedy tlak..
Zmizí snaha věci ovlivňovat tak nebo opačně..

Proč bychom to dělali, když chápeme,
že nic z toho není lepší nebo horší?

Chápeme, že věci jsou tu ve všech možnostech,
a nedají se omezit jen na některé.
Tak proč se tím zabývat a nenechat je,
ať se prostě dějí..?

Tím, že něco chci a něco nechci,
stavím hráze do plynulého toku života..

Způsobuji protitlak přirozenosti a lehkosti
a to bere sílu, radost, …
a vzniká boj, konflikt..

Vytvářím jezírka, ve kterých jsem smýkán
ze břehu na břeh krajností
právě pro získání poznání a zkušenosti,
kterou tady hledám.

Mohu tam strávit spoustu času,
ale jednou tu zkušenost získám
a hráze opadnou.

Řeka mi znovu nabídne svou širokou náruč,
a mám další možnost se jí svěřit bez odporu.

Když se přestanu bránit,
přijmu nekonečnost možností
a užívám si naplno toho,
co právě teď je..

.. nechám přicházet a odcházet,
co právě přichází a právě odchází..

zmizí chtění, nechtění,
potřeba něco mít tak nebo jinak..

Najdu klid,
důvěru v život,
sílu do života,
chuť do života, ..

Stanu se součástí nekonečného toku života.

Ale to se z potůčků a jezírek musela stát řeka,
která mě přivedla zpět do oceánu jednoty.