ZAČÁTKY A KONCE
ZAČÁTKY vztahu jsou plné nadějí, radostných očekávání, přání, ideálů a předsevzetí.
Něco magického nás spojí.
Náhoda. Přitažlivost. Chemie.
Nasadí nám růžové brýle. Omámí nás feromony a my vstoupíme na palubu vztahu.
Ukotvíme se dětmi, hypotékou, majetkem, zvykem, předsudky, iluzemi...
A až nemáme úniku,
přijdou bouřky, vlnobití, střídané...

JÁ A MOJE SPOKOJENOST - JE TO, NA ČEM ZÁLEŽÍ
Zní to sobecky?
Když tě někdo vytočí, podvede, pomluví, ..
a ty se tím trápíš, jsi naštvaný, vzteklý
kdo je spokojený?
TY a nebo ON ?
Když má někdo potíže, není zdravý, nemá peníze, má problémy
a ty mu pomáháš, co ti síly stačí.......

MOC EMOCE
Emoce a pocity nám ukazují,
kde se nacházíme na přímce
ne-moc - moc
trápení - radost
Jestliže negativní emoci či pocit potlačíme,
umlčíme lékem, alkoholem, drogou..
zaženeme prací, jídlem, zábavou,..
Jestliže si negativní emoci či pocit vyčítáme ,
považujeme se za špatné,
že nejsme pozitivní, milující, trpěliví..

STRACH
STRACH zužuje prostor, protože ten prostor sám zabírá.
STRACH je informace o nebezpečí.
Emocionální zabarvení STRACHU přidáváme sami.
Někdo se STRACHEM BOJUJE..a překonává ho nebo mu podlehne,
protože se rozhodl,
že strach je NEPŘÍTEL
a opravdu se bojí.
tak STRACH dostává sílu, moc, prostor.
Někdo si STRACH vyslechne,
udělá optimální rozhodnutí...

ZRCADLENÍ
Miluji tě..
Vidím v tobě svoji dokonalost
Nenávidím tě..
Vidím v tobě svoji nedokonalost

VYKAŠLI SE NA TO
Tím, že to vykašleš,
zbavíš se toho, co ti brání volně dýchat....
... a to stojí za to...
pustit to, co tě dusí ...
Proč si vlastně držíš v sobě
vztek, zlost, nenávist, smutek, lítost.... ?
Tebe dusí a nejen to...
vydechuješ nepříjemný odér, který od tebe odhání lidi.....

Nový rok, nové začátky, nová naděje...

Žijeme,
a když žijeme málo,
toužíme žít víc...

VÁNOCE
... už zase, po roce...
já se měním ...
rodina se mění ...
svět se mění...
jen pohádky jsou pořád stejné...
Kapička nostalgie místo rumu do čaje...
Tolik milovaných prošlo mým životem, aniž bych tehdy tušila, že jen procházejí...
Tolik milovaných mám dnes ve svém životě
a začínám chápat, že i já životem jen procházím......

VZPOMÍNKY MAJÍ BÝT JEN KRÁSNÉ
Vzpomínky mají být jen krásné...
Je to ukazatel toho, jestli jsem zdravá a můj energetický systém nemá díru, kudy uniká moje radostná vitalita...
Neznamená to, že minulost byla jen šťastná a veselá...
Znamená to,
že dokážu i to "zlé" vnímat jako dar zkušenosti..
že dokážu ze své emocionální spíže...

CHCE TO ČAS
Taková pěkná výmluva, abych nemusel nic měnit...
Odsunutí řešení někam do budoucnosti...
Vzdání se vlastní zodpovědnosti..
Zdůraznění složitosti problému
a utvrzení se v pozici oběti...
Jestliže se rozhodneš,
že to chce čas, aby se něco změnilo...
je to stejné,
jako když se rozhodneš,
že ta polívka by ještě chtěla přisolit.....

POKLADY V HLUBINÁCH
Kdykoliv jdu ke dnu,
ztrácím pohled na slunce,
který vídám z hladiny,
a který mi přináší hřejivé pocity bezpečí a radosti ...
právě tehdy, na cestě do hlubin mé duše,
ve kterých je tma a zima,
směřující ke dnu mé důvěry v život, bezpečí a radost,
mohu najít blátem zanesené poklady mého bytí...