VYKAŠLI SE NA TO
Tím, že to vykašleš,
zbavíš se toho, co ti brání volně dýchat....
... a to stojí za to...
pustit to, co tě dusí ...
Proč si vlastně držíš v sobě
vztek, zlost, nenávist, smutek, lítost.... ?
Tebe dusí a nejen to...
vydechuješ nepříjemný odér, který od tebe odhání lidi.....
Nový rok, nové začátky, nová naděje...
Žijeme,
a když žijeme málo,
toužíme žít víc...
VÁNOCE
... už zase, po roce...
já se měním ...
rodina se mění ...
svět se mění...
jen pohádky jsou pořád stejné...
Kapička nostalgie místo rumu do čaje...
Tolik milovaných prošlo mým životem, aniž bych tehdy tušila, že jen procházejí...
Tolik milovaných mám dnes ve svém životě
a začínám chápat, že i já životem jen procházím......
VZPOMÍNKY MAJÍ BÝT JEN KRÁSNÉ
Vzpomínky mají být jen krásné...
Je to ukazatel toho, jestli jsem zdravá a můj energetický systém nemá díru, kudy uniká moje radostná vitalita...
Neznamená to, že minulost byla jen šťastná a veselá...
Znamená to,
že dokážu i to "zlé" vnímat jako dar zkušenosti..
že dokážu ze své emocionální spíže...
CHCE TO ČAS
Taková pěkná výmluva, abych nemusel nic měnit...
Odsunutí řešení někam do budoucnosti...
Vzdání se vlastní zodpovědnosti..
Zdůraznění složitosti problému
a utvrzení se v pozici oběti...
Jestliže se rozhodneš,
že to chce čas, aby se něco změnilo...
je to stejné,
jako když se rozhodneš,
že ta polívka by ještě chtěla přisolit.....
POKLADY V HLUBINÁCH
Kdykoliv jdu ke dnu,
ztrácím pohled na slunce,
který vídám z hladiny,
a který mi přináší hřejivé pocity bezpečí a radosti ...
právě tehdy, na cestě do hlubin mé duše,
ve kterých je tma a zima,
směřující ke dnu mé důvěry v život, bezpečí a radost,
mohu najít blátem zanesené poklady mého bytí...
CHCI KLID A LEHKOST
Naše životy jsou plné problémů a starostí.
Trápíme se, zlobíme se, bojíme se..
.. a tak toužíme po klidu a lehkosti..
Naše životy, ale mají být o problémech a starostech, protože jsme se sem přišli učit a prožívat "dobrodružství života".
"Problém" tedy není problém
"Problém" je, jak k problému přistupujeme.....
NEBEZPEČNÝ SVĚT
Kam ten svět spěje?
Přijde muž do čekárny a postřílí cizí lidi..
A televize přidá další várku podobných příběhů..
A do toho výbuch sopky...
A výbuch plynu v bytovém domě..
A člověk před obrazovkou je ještě zoufalejší než byl zoufalý včera...kdy se dozvěděl o tragické dopravní nehodě..
A uvědomí si, že jeho problémy taky nikoho nezajímají.....
SEBEKLAM
Je mi zima a mám svetr, ale dám ho tobě, aby tobě nebyla zima..
.. pořád je mi zima, ale ty to nevíš, dal jsem ti přece svůj svetr...
... je mi strašně velká zima a ty mi nenabízíš svetr.. tobě je dobře, nevnímáš zimu...
... je to víc než smutné, nezajímám tě a to jsem ti dal svůj svetr......
Obejmi sebe, své dítě, svého partnera...
Stará křivda je jak loňský sníh..