MŮŽEŠ ZA TO!

MŮŽEŠ ZA TO!

Křičí, vyčítá, uráží se, trucuje...

Něco v něm vyvolává tyto reakce.
To "něco" vnímá jako velký problém,
za který prý mohu já...

A já nemám pocit,
že za ten problém mohu já..
dokonce žádný velký problém nevidím...

Ale cítím, jak se ve mě probouzí moje emoce..
A najednou i já křičím, vyčítám, urážím se, trucuji..

Hádka nás točí ve spirále slov..
dusí napětím...

Každý z nás vidí svět svýma očima..
Vnímá ho a vyhodnocuje prostřednictvím svých zkušeností
a toho, čemu uvěřil.
Právě toto vnímání vyvolává pocity,
které se aktivují podobnými situacemi...

Hádka vznikne, když přijmu zodpovědnost za tvoje pocity..
Hádka vznikne, když za své pocity udělám zodpovědným tebe..

Za své pocity je ale každý zodpovědný sám.
Jsou jeho a jen on je může cítit i měnit.
Ne vždy si je ale vědom, odkud opravdu pocházejí.

Jak se tedy mohu vyhnout hádce?
Jak se vyhnout protiútoku, obraně, sarkasmu nebo vymizení, ..
způsobu, kterým obvykle reaguji?

Soucitem, pochopením a udržením si vědomí,
že ten útok je útokem proti mně jen tehdy,
když se já sám postavím do role protivníka.

Jestliže si vyberu roli pozorovatele nebo soucitného partnera,
nenechám se vtáhnout do tvých zjitřených emocí.
Vytvořím tak bezpečný prostor pro jejich uvolnění...

Vnímám, že se zlobíš, bojíš se, trpíš nějakým pocitem..
Soucítím s tebou. Slyším tě. Vidím tě.
Všechno to řekni, jsem tu s tebou.

Čeho se to vlastně bojíš?
Až ti bude líp, zkusíme najít skutečnou příčinu tvého strachu.

Dnes nemám sílu být ti oporou ve tvém hněvu.
Proto raději na chvíli odejdu, aby ses mohl zbavit svého napětí.

Až budeme oba klidní, zkusíme najít skutečnou příčinu našich pocitů.

Jeden pro druhého jsme zrcadly, abychom mohli uvidět sebe.
Nikdy nemůžeme vidět nic, co neznáme u sebe.
Zlobíme se na to, co nechceme vidět u sebe.
Těšíme se z toho, co vidět chceme.

Chtěj vidět ve svém zrcadle klidný a podporující vztah
a tvoř ho..
Buď jím ...

Zrcadlo ti ukáže jen to, co mu sám předkládáš.