PRAVÁ PRAVDA
PRAVÁ PRAVDA
Opakovaně mě překvapuje,
jak si mysl vytvoří svůj obraz pravdy,
dokonce i pravdy jiného člověka.
Už nás nezajímá, jak to ten druhý má,
Neslyšíme ho. Nepotřebujeme ho poslouchat.
Naší mysli je jasno.
Stačí jí její závěr a z toho vyplývající pocit.
Jakoby nebylo síly,
která by to mohla změnit.
A tak se vzdalujeme kvůli vlastním pravdám,
nepochopení, neochotě slyšet, vidět, vnímat…
Rozděluje nás to.
A přitom pravda je jedině to,
na čem se mohou shodnout opravdu všichni.
Něco jako, že po dni, přichází noc.
Ale už ne to, že teď je den.
S tím už by člověk v jiném časovém pásmu úplně souhlasit nemusel.
Vyhrajeme v loterii života
až se přestaneme zastavovat u té jedné, jediné možné pravdy,
kterou máme právě teď před očima
až se přestaneme zlobit, hádat, bojovat ve jménu pravdy
až se rozpustí emoce pohrdání, nerespektu, neúcty k pravdě jiného člověka
Až to dokážeme,
vstoupí nám do života víc lásky, klidu, moudrosti, ..
Vstoupí nám do života
PRAVÁ PRAVDA