PRAVÁ PRAVDA

PRAVÁ PRAVDA

Opakovaně mě překvapuje,
jak si mysl vytvoří svůj obraz pravdy,
dokonce i pravdy jiného člověka.

Už nás nezajímá, jak to ten druhý má,
Neslyšíme ho. Nepotřebujeme ho poslouchat.
Naší mysli je jasno.
Stačí jí její závěr a z toho vyplývající pocit.

Jakoby nebylo síly,
která by to mohla změnit.

A tak se vzdalujeme kvůli vlastním pravdám,
nepochopení, neochotě slyšet, vidět, vnímat…

Rozděluje nás to.

A přitom pravda je jedině to,
na čem se mohou shodnout opravdu všichni.

Něco jako, že po dni, přichází noc.
Ale už ne to, že teď je den.
S tím už by člověk v jiném časovém pásmu úplně souhlasit nemusel.

Vyhrajeme v loterii života

až se přestaneme zastavovat u té jedné, jediné možné pravdy,
kterou máme právě teď před očima

až se přestaneme zlobit, hádat, bojovat ve jménu pravdy

až se rozpustí emoce pohrdání, nerespektu, neúcty k pravdě jiného člověka

Až to dokážeme,
vstoupí nám do života víc lásky, klidu, moudrosti, ..

Vstoupí nám do života

PRAVÁ PRAVDA