KRÁLOVNA

Být KRÁLOVNA

Už ne služka
Už ne princezna
Už ne osamělá panovnice

To byl cíl mé cesty zrání.

Nechala jsem si vytvořit obrázek sebe,
kde jsem
KRÁLOVNA

A když se na něj dívám,
přikrášlený štětcem ďáblíka,
který umí tak krásně lichotit..

PLAVBA DO NOVÉHO ROKU

Už se zase blíží ta noc,
která odstartuje nový rok
a ten starý pošle do minulosti.

Jako vždy se chystám ohlédnout zpět
za uplynulým časem
a napsat si nějaké poselství.

Rok 2025 byl pro mě rokem klidu a pohody.

Moje loďka tiše plula

ODKLÁDÁNÍ

Život se odehrává pomalu a v tichosti.

Podívej se ven,
jak právě teď příroda odpočívá.

Drží svou sílu v kořenech.
Čeká na své jarní probuzení.
A potom dle přírodních zákonů
přijde doba růstu.

Jen člověk má zapnutý program
pořád někam spěchat, něco hledat,
něco "důležitého" dělat. ...

KDY BUDE LÍP

Rozdělují nás různé názory a různé pohledy na svět.

Vznikají nesmiřitelné tábory,
které se navzájem napadají,
a přitom mají mnoho společného..

Každý věří, že právě on má pravdu,
že ten druhý je hloupý, ovlivněný nebo nebezpečný.

Tohle napětí tu bylo vždy,
ale v posledních letech proniká hluboko do našich osobních vztahů....

ŠTĚSTÍ JAKO DROGA

Možná patřím ještě k té šťastné generaci,
která dokázala mít radost z maličkostí.

Pamatuji si nadšení z trička s obrázkem,
z prvních džínů,
z jízdního kola.
Vzpomínky, které mě dodnes hřejí.

Dnešní děti je mít nebudou.
Žijí v přebytku.
Mají neomezené možnosti.
A paradoxně právě to v nich vyvolává pocit nedostatku....

TSUNAMI

Nazýváš to tsunami,
Ale to jsem já - Bůh.
Proud mé energie,
který se dere skrze tebe.

Toužíš ho krotit.
Omezovat.
Usměrňovat.

A přitom mě žádáš,
ať skrze tebe tvořím.

Nabízíš se do mých služeb,
ale stále odmítáš uznat dokonalost sebe.

Zpochybňuješ mé dílo ...

SAMETOVÝ SVĚT

Vytvořila jsem si
sametový svět.

Místo měkké, hladké, hřejivé, příjemné a krásné.

Vedla k němu cesta plná výmolů a oklik.

Kdyby byla rovná,
možná bych nepoznala jeho hodnotu.

Možná bych si ho tolik nevážila.

Ze sametového světa
se mi nechce ven.

ČAS NEJISTOTY

Čas, kdy včera už bylo a zítra teprve bude..
Čas, ve kterém se neděje nic z toho, co znám.
Čas, tápání v nejistotě.

Vidím, slyším, cítím, že v něm nejsem sama.

Není se kam vrátit.

Co bylo, musím odložit.

Svléknout se ze svého starého já.

SVOBODA VE VZTAHU

Svoboda byla vždy mým velkým tématem.
Vychovaná k sebevědomí a sebeobraně..
Vyrůstající v touze uvolnit se a odevzdat se..

Touha k někomu patřit..

Strach, že budu uvězněná ve vztahu,
ve kterém mi nebude dobře..

Přání dát s důvěrou svoji svobodu
a současně obava o ni přijít.....

POCIT JAKO PROUD

Pocity jsou jako tykadla,
kterými čteme energii kolem sebe.

Poznáme, kdy a s kým se cítíme dobře.
Poznáme, co nám nesvědčí.

Jako bychom byli zaplaveni energií proudu,
který se právě žene kolem nás.

Ne každý proud však dokážeme vnímat svými smysly.

Někdy nás zalije proud, který teče hluboko v řece našeho podvědomí....

KDYŽ SPADNE ZÁVAŽÍ

Rovnováha je tak samozřejmou součástí našich životů,
že si ji často ani neuvědomujeme.

Tak jako levá noha střídá pravou
a den střídá noc,
aniž bychom na tom měli jakýkoli podíl,
tak i rovnováha působí ve všech oblastech našeho života.

Toto poznání mi kdysi přineslo úlevu,
když se mi svět zdál úplně šílený, ovládaný zlem....

DĚLÁŠ MATKU

Přirozenou biologickou součástí ženy
je schopnost pečovat.

Péče je vyjádřením lásky.
Někdo s láskou opečovává své auto, někdo zvířata, někdo své blízké.

Není to tedy jen ženský rys – je to lidský projev zájmu a blízkosti.

Žena, která pečuje o partnera, zajímá se o něj a podporuje ho,...