Kolem mě se dějí věci..
Vnímám je a vidím,
ale jako bych je necítila..

Podívat se pravdě do očí..
Uvidět střízlivě svoji realitu..
je jako odstoupit od plátna,
na které maluji svůj obraz.

Každá myšlenka a pocit se počítá..
Ani ve svých úvahách nejsi sám..

Závislost může být na čemkoli..
Práci, pochvale, životnímu stylu..
Alkoholu, jídle, drogách, cukru..
Lidech, pomoci, pocitech..

Včera jsem byla s mojí 16-ti měsíční vnučkou v kavárně pro děti.
Venku pršelo, tak přišlo hodně maminek s malými dětmi, aby si pěkně užily deštivý den.

Hledáš
krásnou lásku,
super přátele,
skvělou práci..

a jen přijdeš domů,
tvá energie zůstane za dveřmi?

V poslední době potkávám lidi,
kteří mají obrovský dar vnímavosti a empatie,
ale nechtějí ho přijmout..

Přijdeš za mnou s otázkou,
ale nechceš slyšet odpověď..

Už jsi tu s námi..
Plaveš si v bazénku pod srdcem své mámy..

Vpustili nám do života virus.
VIRUS s názvem NESEBEHODNOTA..

Přinášíme světlo do tmy..
to umíme..