SMUTNÁ PRINCEZNA
Holčička toužící být princeznou z pohádek, které čte máma...
A táta je ten princ na bílém koni, který zabije draka, vysvobodí princeznu, dostane ji za ženu a s ní půl království...
Táta, pro holčičku jediný muž, který vyjadřuje slovo "láska".
Co když ale princ táta na svém koni nepřijede...?
Odjede za jinou princeznou a už se nevrátí.....

NIKDO NENÍ JAKO JÁ, ZUZANA
Nikdo není jako já.
Jmenuji se Zuzana.
Narodila jsem se ve specifickém čase,
specifickým rodičům ve specifických podmínkách.
Dostala jsem specifické vzdělání.
Měla jsem specifické vztahy.
Získala jsem specifické zkušenosti.
Říkávali mi, vezmi si z "něho" příklad.
Já jsem si říkávala, kéž bych byla jako "on"....

JÁ A MOJE SPOKOJENOST JE TO NEJDŮLEŽITĚJŠÍ
Je to TO
co má vést mé kroky...
co má třídit mé vztahy...
co mi dává informace o správnosti mého rozhodnutí....
o správnosti pro MĚ
Je to PRAVIDLO,
které mě vede vždy správným směrem...
směrem k SOBĚ
protože JÁ JSEM NEJDŮLEŽITĚJŠÍ.....

SVOBODA a NEZÁVISLOST
Kdykoliv jsem se jich vzdala,
abych si zajistila
JISTOTU a BEZPEČÍ
Nakonec jsem neměla
ani jistotu
ani bezpečí
ani svobodu
ani nezávislost
SVOBODA a NEZÁVISLOST
není měna..
Je to HODNOTA...
kterou jako člověk ztrácíš,
když se jich vzdáš..

Obrázky věcí, které připomínají minulost..
Dětství, mládí, mámu, školu..

PROSTĚ NEVÍM PROČ
Když se dostaneš do stádia,
kdy jsi rád sám...
kdy se umíš sám o sebe postarat...
kdy si dovolíš plnit si své sny a přání...
kdy důvěřuješ svým pocitům...
kdy snadno vyjádříš svůj názor a postoj...
potom můžeš mít jen takového partnera,
se kterým je ti ještě líp, než když jsi sám.....

PO ROZCHODU
Kdysi jste byli zasazeni do jednoho květináče.
Dvě rostlinky, které ve sedle rostly.
Otáčely se za sluncem.
Užívaly si krásy kolem.
Pily vláhu.
Přijímaly výživu z půdy.
A tak jste spolu rostli, sílili...
Čelili suchu i dešti, větru a zimě..
Vaše kořeny se proplétaly.
Možná i stonek se křížil....

STŘED
ani vlevo,
ani vpravo
I v mém těle je STŘED.
Místečko v mém srdci,
žádná dualita,
ryzí jádro MĚ..
A v tomto místě žije má Duše.
Promlouvá ke mě tichým hlasem intuice..
Mysl ji překřikuje obavami a strachy...
Přidává své rady a zkušenosti...
Sebejistá svou důležitostí..
Ale, když tě vypnou, milá Mysli,...

BATERKA
Aby baterka dobře svítila, potřebuje nabité baterie a čisté sklo.
Nabíjecí baterie můžeme vložit do nabíječky,
Sklíčko můžeme vyčistit
Baterie vydaly energii a potom potřebují získat energii.
Úplně logická věc.
Jsme na tom stejně.
Vydáváme energii.
Poznáme, když jsme vybití.
Unavení, frustrovaní, bez nálady...
Poznáme i když jsme nabití....

Říkávali mi:
Musíš něco DĚLAT,
abys něco BYLA,
abys potom něco MĚLA..
A já si řekla:
Někým JSEM
Něco MÁM
A s tím už se dá něco DĚLAT..
A stala jsem se silou,
která vytáhne na povrch to,
co sami nějak víme..
.. jen k tomu právě nemáme přístup.. ...

NENÁVIDÍ MĚ, POMLOUVÁ MĚ...
Co s tím mám dělat, když mě nenávidí?
Kdysi jsme se měli rádi, přátelili jsme se, milovali jsme se...
Intenzita tehdejšího citu určí intenzitu dnešní nenávisti....
Kdysi jsme jeden od druhého něco chtěli, potřebovali se, doplňovali se, byli jsme na sobě závislí...
Jenže jsme o tom nevěděli a ten, který ještě...

KDYŽ MINULOST BOLÍ
Snaha žít v přítomnosti,
snaha neohlížet se zpět,
nás často neochrání od tíživých vzpomínek,
od bolesti, vzteku, smutku, lítosti,
kterou si stále neseme s sebou...
Stačí maličkost, věta, podobná situace..
a z našeho nitra vytryskne gejzír bolesti
jak neřízená střela...
Ano, můžeme zase najít viníka...
Ukázat prstem...